Meno ruže přehled
Umberto Eco
Je posledný novembrový týždeň roku 1327. Do bližšie nemenovaného bohatého opátstva v strednom Taliansku prichádza mladý benediktínsky novic Adso so svojím učiteľom, učeným františkánom Viliamom z Baskervillu. Časové rozmedzie jedného týždňa, ktorým je ohraničený dej románu, je plné búrlivých udalostí. Adso zažije vášnivé milostné vzplanutie, stáva sa svedkom inkvizičného súdu a najmä účastníkom vyšetrovania série záhadných úmrtí mladých mníchov, ku ktorým dochádza deň po dni akoby v duchu proroctva Apokalypsy. Pátranie po páchateľovi krvavých vrážd privádza Viliama s Adsonom do srdca opátstva, do knižnice, ktorá má podobu labyrintu. V nej sa skrýva rozlúštenie tajomstva. Preložila a poznámky napísala Adriana Ferenčíková. Doslov napísal František Hruška.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Romány
Vydáno: 1991 , Tatran (Bratislava)Originální název:
Il nome della rosa, 1980
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Meno ruže. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (524)
Jméno růže je historická detektivka, kde vraždy, tajná knihovna a kniha o smíchu spustí hromadu problémů. Františkán Vilém z Baskervillu je takový Sherlock Holmes středověku – chytřejší než všichni kolem a s mladým parťákem Adsem po boku. Do toho slepý mnich Jorge, který nenávidí smích víc než pondělní rána.
Eco skvěle vykresluje střet rozumu s církevní dogmatickou mocí a ukazuje, jak nebezpečné může být vědění. Servíruje napětí, záhady a filozofii v jednom balení – je to jako dostat intelektuální hlavolam se špetkou humoru. Smích možná prodlužuje život, ale v tomhle opatství by vás mohl stát hlavu!
Trvalo mi více než 7 měsíců se touhle knihou prokousat ale jsem ráda, že jsem ji dočetla. Výklady a popisy středověké filozofie jsou sice těžší na pochopení (alespoň pro mě), ale kniha jako celek stojí za to. Je poučná a nutí čtenáře pokračovat i přes svou složitost. Zaslouženě na seznamech povinné četby, i když jako náctiletá bych ji určitě nedočetla a náležitě nedocenila.
Související novinky (2)
Umberto Eco přepsal Jméno růže
05.03.2014
Knižní novinky (3. - 9. 3.)
01.03.2014
Citáty z knihy (2)
„„Je-li pravý nepřítel příliš silný, je třeba najít si slabšího.““
„„Kolik myslí zkažených, jako je tvoje, by však z této knihy vytěžilo extrémní závěr, že ve smíchu spočívá dokonalost člověka! Smích zbaví na chvíli sedláka strachu. Zákon však nabývá platnosti pomocí strachu, jehož pravé jméno je bohabojnost.““
Ocenění knihy (1)
1981 -
Premio Strega
Kniha Meno ruže v seznamech
v Právě čtených | 95x |
v Přečtených | 5 971x |
ve Čtenářské výzvě | 677x |
v Doporučených | 571x |
v Mé knihovně | 1 715x |
v Chystám se číst | 1 445x |
v Chci si koupit | 232x |
v dalších seznamech | 61x |
Štítky knihy
duchovno náboženství teologie tajemno zfilmováno středověk italská literatura spisovatelé Itálie inkvizice kláštery, opatství knihovny mnichové, mniši mezilidské vztahy světová literaturaAutorovy další knížky
2005 | Jméno růže |
2011 | Pražský hřbitov |
2001 | Foucaultovo kyvadlo |
2015 | Nulté číslo |
2001 | Baudolino |
Cože... ty jsi nepřečetl Jméno Růže? KACÍŘI, NA HRANICI S TEBOU!!!
Jáj omlouvám se, zapomněl jsem si sundat Inkvizitorskou čapku. Ale co jsem tímhle podivným začátkem myslel? No že kniha, o které budu dnes mluvit, je právě o Kacířství, Mniších, Středověku a... ano, uhádli jste správně, také o Křesťanství. Hned v úvodu vás kniha nachytá že se jedná o detektivku. "Zrovna někoho zabili, takže musíme vraha vypátrat co nejdřív!" Kniha je však o mnoha jiných věcech a dialogy se určitě nešetří. Postav tedy mnichů (kromě jedné ženské postavy, HA!) je hromada, takže musím přiznat, že jsem se v nich párkrát ztratil. Máme tady ale našeho mladičkého Adsona, vychytralého Sherlocka Viléma, divného Opata, starce Jorgeho, který se neustále pře, že se přece Ježíš nikdy nesmál... můžu pokračovat.
Kniha je pro inteligenty, nešetří však humorem a jedná se o velmi zajímavé čtení... upozorňuji jen na latinu, často je dosti vtíravá. Doporučuji 98/100 :-)