Město zmařených snů přehled
John Cheever
Povídky, v nichž přední americký spisovatel vypráví s nostalgií i ironií o lidech z New Yorku od třicátých let do poválečného období.
Literatura světová Povídky
Vydáno: 1983 , Mladá frontaOriginální název:
The Stories of John Cheever, 1978
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Město zmařených snů. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (9)
Zaujímavo napísané, nie príliš zložité príbehy, popisujúce mentalitu ľudí za veľkou mlákou. Tie poviedky nie sú bez pointy, ako to písal niekto predo mnou, akurát tá pointa nie je vždy tak úderná. Autor líči svoj zámer skrz celú poviedku, chce to vnímavú myseľ :-)
Kniha se mi moc líbila, i když se četla pomalu, zato je přeložena do až vznešené češtiny a starobylých slovních obratů, které stojí za to uchovávat v paměti.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Ocenění knihy (3)
1981 -
National Book Award
(Fiction - Paperback)
1979 -
Pulitzerova cena
(Beletrie)
1978 -
National Book Critics Circle Award
(Fiction)
Kniha Město zmařených snů v seznamech
v Právě čtených | 3x |
v Přečtených | 52x |
ve Čtenářské výzvě | 7x |
v Doporučených | 1x |
v Knihotéce | 80x |
v Chystám se číst | 30x |
v Chci si koupit | 4x |
Část díla
Anděl na mostě
Brigádní generál a golfová vdova
Buď sbohem, bratře
Clementina
Jenom mi pověz, kdo to byl
Autorovy další knížky
1983 | Město zmařených snů |
1990 | Věznice Falconer |
1982 | Kronika rodu Wapshotovcov |
Kniha mě moc nenadchla. Nebylo to špatné, to vůbec ne. Z některých povídek jsem cítila bezútěšnost, beznaděj, možná dokonce depresi a bezvýchodnost. Zamyšlení u mě proběhlo, ale vždy když jsem se konečně vžila do atmosféry té dané povídky, byl najednou konec. Většinou se nic nezměnilo, nic nevyřešilo.
"Žádná žena se nemůže natolik omezovat, aby přijímala pozornosti jen od jednoho muže."
"Vypadá to, že sypeš na kotlety hmyzí jed." "Je mi známo, že o mé inteligenci nemáš valné mínění, ale uznej aspoň, prosím tebe, že mám dost rozumu, abych se vyvarovala podobného počínání."
"Nato jsem na něm spočinul jasným, laskavým pohledem, neboť mě napadlo, že ho dám zavraždit. Usmíval jsem se širokým, upřímně nezakrytým vražedným úsměvem."