Mezi lesem a vodou: Pěšky do Konstantinopole přehled
Patrick Leigh Fermor
https://www.databazeknih.cz/img/books/48_/487968/bmid_mezi-lesem-a-vodou-pesky-do-konstan-mDd-487968.jpeg
4
6
6
Coby osmnáctiletý mladík se Patrick Leigh Fermor vydal v prosinci 1933 na pěší pouť Evropou, kterou zakončil příchodem do Istanbulu na počátku roku 1935. Poté, co prošel Nizozemskem, Německem a dorazil do Vídně se zastávkou v Praze, se vydal dále slovanskými oblastmi, po proudu Dunaje do Maďarska, Sedmihradska, Rumunska a na Balkán. Z kapesného jedné libry týdně hodlal Fermor žít „jako tulák, poutník nebo kočovný učenec“ a přespávat v chudobincích, klášterech a stodolách. V druhém díle svého cestopisu, právem pokládaného za jeden ze skvostů novodobé anglické prózy, Fermor opět prokázal nejen pronikavý postřeh a zvídavost, ale i nesporné literární nadání – bohatým a poetickým jazykem podává obraz již zaniklého světa, líčí dějiny a kulturu střední i východní Evropy, přináší fascinující portréty národů.... celý text
Literatura světová Cestopisy a místopisy Historie
Vydáno: 2022 , ArgoOriginální název:
Between the Woods and the Water – On Foot to Constantinople from the Hook of Holland: the Middle Danube to the Iron Gates, 1986
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Mezi lesem a vodou: Pěšky do Konstantinopole. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (1)
Související novinky (1)
Pokud se ještě setkáme, Aristokrat a další knižní novinky (49. týden)
04.12.2022
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Mezi lesem a vodou: Pěšky do Konstantinopole v seznamech
| v Přečtených | 5x |
| v Doporučených | 1x |
| v Knihotéce | 8x |
| v Chystám se číst | 19x |
| v Chci si koupit | 8x |
| v dalších seznamech | 1x |
Autorovy další knížky
| 2018 |  Čas darů: Pěšky do Konstantinopole. Putování mladého Angličana z Rotterdamu ke střednímu Dunaji |
| 2020 |  Čas mlčení |
| 2022 | Mezi lesem a vodou: Pěšky do Konstantinopole |
Záznam o jednom dnes už těžko představitelném putování středovýchodní Evropou. Fermor "hodlal přespávat v chudobincích, klášterech a stodolách", ale legračně to nedopadne. Jako vzácný exemplář mladého Angličana si ho totiž po většinu cesty přes Maďarsko a Rumunsko předává místní anglofilská džentry, nižší aristokracie, a sama tou dobou už v úpadku, zahrnuje ho pohodlím. Knihu lze tedy číst jako cenný sociologický vhled do těchto kruhů. (Koho zajímá pozdní fáze transylvánské šlechty, ať čte i Mikuláše Bánffyho, jehož byl Fermor nadšeným propagátorem.) Cestopis je psán s odstupem mnoha let, a tak kromě rekonstrukce původního putování přichází hojně ke slovu i dávná historie příslušných krajů, s hlubokým esejistickým vhledem, pro čtenáře bez zvláštního zájmu o tyto končiny pravděpodobně až příliš podrobně podaná. Třetím rozměrem knihy jsou rozsáhlá líčení krajiny, jíž poutník prochází. Pokud je to váš šálek, přijdete si zřejmě na své i jazykově: knihu jsem se pokoušel číst v originále, a ačkoli jsem na anglickou beletrii celkem zvyklý, tady jsem při extrémním bohatství Fermorova přírodního slovníku hanebně selhal a musel masivně přeskakovat.