Mí černovlasí bratři přehled
Ladislav Fuks
Soubor šesti na sebe navazujících povídek ze života 16letého chlapce Michaela v době okupace Československa, který zažívá hrůzy nacistické zvůle, jež jej připraví o židovské kamarády. Michael tu vzpomíná na své tři nejlepší kamarády, židovské chlapce, kteří s ním až do tragického roku 1938 chodili do školy. Společně sní o tom, jak po ukončení školy budou cestovat. Do jejich plánů patří i sen o cestě do Palestiny, který trvá až do okamžiku odsunu židovských rodin do koncentračního tábora.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Mí černovlasí bratři. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (15)
Pocity marnosti neopustily ani tuto knihu, která následovala po prvním zjevení autora v podobě Pana Theodora Mundstocka. Trochu jiný pohled očima Fukse, který k nám promlouvá svým alter ego, chlapcem Michaelem F., jenž velmi cítí se svými židovskými kamarády. Stalo se to stejné opravdu přímo za války Fuksovi, nebo jen zčásti? To nikdo neví, ale víme, že sám měl strach, aby nebyl do koncentráku poslán, takže jeho zármutek nad vyhaslými hvězdami Židů byl opravdový.
A smutek byl žlutý a šesticípý jako Davidova hvězda.
Silné příběhy vyprávěné třináctiletým Michaelem o svých židovských spolužácích. O smutku, který je žlutý a šesticípý jako Davidova hvězda.....
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Mí černovlasí bratři v seznamech
v Přečtených | 195x |
ve Čtenářské výzvě | 10x |
v Doporučených | 6x |
v Knihotéce | 32x |
v Chystám se číst | 58x |
v Chci si koupit | 15x |
Štítky knihy
Židé druhá světová válka (1939–1945) holokaust, holocaust
Část díla
- Dívka ze Safedu 1964
- Katzovy cypřiše a hvězdy 1964
- Kchonyho cesta do světa 1964
- Koruna pro Arnsteina 1964
- Nedohořelá svíčka 1964
Autorovy další knížky
2017 | Spalovač mrtvol |
1985 | Pan Theodor Mundstock |
2004 | Myši Natálie Mooshabrové |
1975 | Příběh kriminálního rady |
1978 | Variace pro temnou strunu |
Dost mi to připomínalo variaci pro temnou strunu. Vlastně netuším, jestli je lepší přečíst si prvně variaci, nebo tadyhle bratry. Nejsem moc mazanej a kličkuju mezi stránkama jako Janek.
Je to smutný, jak ta šesticípá hvězda. Chodíme na gympl a fašismus se nenápadně rozlejzá jako plíseň u nás v obýváku a najednou to v Praze rozbalí, jako plíseň u nás ve sklepě. Tý ovšem plíseň na hermelínu nesahá ani po prsty na nohou.
Spolužáci a kamarádi trošku řídnou, což tomu jednomu chlapci nedělá úplně veselý chvilky. Zkoušení ze zeměpisu bylo úplně nämlich to samý, jako u nás o elektronice. Nikdo nevěděl co má říct, protože za cokoli byla koule. U nás aspoň nebyla válka. Učitel zeměpisu to rozjíždí na duševní zdraví, skoro jako pan Kopfrkingl. Listuješ stránkama a jedeš vozejčkem horský dráhy bez údržby a ke konci tě vyklopí z poslední zatáčky přímo do odkalovací nádrže.
Dlouhý to bylo akorát a četlo se to mnohem líp, než ta variace pro temnou strunu. Strašně mi škubalo v koutku z toho, že je možný, aby se děly takový svinstva. A taky mi běhal mnohem víc mráz po zádech, než u variace. Sice to bylo k zblití, ale jsem rád, že si pan Fuks dal tu práci a sepsal to. Hergot, mám v tom trochu bordel, že teď ani nevím, jestli ten zeměpis nebyl v tý variaci.