Mikuláš Nickleby - 2. díl přehled
Charles Dickens
Román líčí osudy mladého Mikuláše Nicklebyho, který se po smrti svého otce vydá na dobrodružnou pouť, aby našel obživu pro matku a mladičkou sestru.
Literatura světová Romány
Vydáno: 1928 , Gutenberg Ota LebenhartOriginální název:
Nicholas Nickleby, 1839
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Mikuláš Nickleby - 2. díl. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (7)
Naštěstí druhý díl se četl lépe, hlavní postavy jsem znal, takže nehrozilo, jako u předchozího, že mi bude trvat dlouho než se začtu. Nakonec byl román zajímavý, ale už jsem byl namlsaný Dorritkou a Copperfieldem, kteří jsou přece jenom o stupeň lepší, ačkoliv jsou si romány vlastně prostředím i problémy celkem podobné.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (1)
„Pudová náklonnost a příchylnost, můj drahý pane, je nejkrásnějším dílem Všemohoucího, ale podobně jako ostatní Jeho krásná díla je nutno je pěstovat a opatrovat, sice jinak je stejně přirozené, že nadobro zakrní a že se na jejich místo vderou city nové, jak je přirozené, že i nejlíbeznější plody země, ponecháme-li je bez péče, nakonec vždy zadusí plevel a trní. Kéž by bylo možno lidstvo přimět, aby mělo tohle na zřeteli, a pamatovalo pak na přirozené závazky v pravý čas trochu víc a mluvilo o nich v nepravý čas trochu míň!“
Kniha Mikuláš Nickleby - 2. díl v seznamech
v Přečtených | 18x |
v Doporučených | 2x |
v Knihotéce | 39x |
v Chystám se číst | 8x |
v Chci si koupit | 1x |
v dalších seznamech | 2x |
Štítky knihy
Autorovy další knížky
1966 | Oliver Twist |
2010 | Vánoční koleda |
1960 | Nadějné vyhlídky |
2015 | David Copperfield |
1961 | Kronika Pickwickova klubu |
Tenhle bezmála tisícistránkový román napsal autor ve svých šestadvaceti letech, kdy už měl za sebou Kroniku Pickwickova klubu a Olivera Twista, ale kdy pořád ještě hledal formu a způsob, jakým své příběhy vyprávět.
Stejně jako většina Dickensových knížek se i tahle vyznačuje silným sociálním cítěním, odporem proti bezpráví a zlu a soucítěním se všemi (jak by řekl Dostojevskij) uraženými a poníženými. Leitmotivem románu je autorova obžaloba zlořádů, panujících v tehdejším anglickém školství – Dickens totiž přišel s příběhem, kterým zburcoval celou Anglii a ve kterém předložil pravdivý obraz tehdejšího krutého výchovného systému, kde se s dětmi v těchto „soukromých školách“ kam chudí rodiče „odkládali“ své potomky, zacházelo možná ještě hůře než s hospodářským zvířectvem a kde školákům šlo vpravdě o život (hladem, zimou, nelidským zacházením, neléčením nemocí ap.).
Jasně, kniha je občas mnohomluvná a často se rozbíhá do řady paralelních řečišť (ostatně jinak se tehdy v první polovině 19. století ani nepsalo – jak jsem se dočetl v doslovu, v příběhu vystupuje více než 140 postav) – ale ve své podstatě je to román hutný a silný – jak svým námětem, tak literárním zpracováním. A co určitě překvapí mnohé: až nečekaně často v něm autor hýří humorem!