Miloval som ju přehled
Anna Gavalda
Keď si Chloé myslela, že je ukážkovo šťastná, Adrien ju opustil. Najnepochopiteľnejšie je, že Pierre, Adrienov otec, vezme svoju nevestu a jej dve dcérky do svojho vidieckeho domu. Tam bezmocne sleduje ako jeho neveste stekajú po lícach slzy a stará sa o svoje vnučky. Počas nasledujúcich večerov sa však trápenie a hnev zmenia na slová. Pierre si vypočuje príbeh Chloé. Vo vzniknutej dôvernej atmosfére sa rozhovorí aj on. Vyrozpráva svoje dobrodružstvo s Matildou, šarmantnou tlmočníčkou, ktoré skončí útekom. Dve výpovede vášnivých lások vymaľované citlivým perom Anny Gavalda. Krehký okamih v násilníckom a krutom svete.... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2003 , SofaOriginální název:
Je ľaimais, 2002
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Miloval som ju. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (38)
Poslouchala jsem na ČRo. Moc mě to neoslovilo. Působilo to jako taková obhajoba nevěry. Tchán si udělal důvěrnici ze svý snachy, kterou stěhuje i s dětmi od svého syna.
Celkem působivý, realistický popis rozvodu jednoho vztahu pohledem ženy, která byla opuštěná, se brzy zlomí ve zpověď muže, jejího tchána, který před lety stál na podobném rozcestí jako jeho syn. Zatímco ovšem ta „ženská linka“ mě bavila a byla uvěřitelná, těžko se mi chtělo věřit, že by se ta žena vydala na „výlet“ se svým tchánem a ten „starej morous“ by se jí po pár sklenkách vína takhle otevřel. Dialogy, které spolu vedou, neuvěřitelně šustí papírem, což je škoda, protože ten začátek je fakt vtahující. Spíš průměr, na který rychle zapomenete.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Miloval som ju v seznamech
v Právě čtených | 1x |
v Přečtených | 304x |
ve Čtenářské výzvě | 26x |
v Doporučených | 11x |
v Knihotéce | 125x |
v Chystám se číst | 42x |
v Chci si koupit | 1x |
Štítky knihy
zfilmováno francouzská literatura rozhlasové zpracování
Autorovy další knížky
2006 | Prostě spolu |
2006 | A taková to byla láska... |
2010 | Kdyby tak na mě někdo někde čekal |
2009 | Člověk není nikdy úplně šťastný |
2014 | Lepší život |
Anna Gavalda dokáže ve svých knížkách překvapovat a nabízí nemilosrdný pohled na mnohdy složitě a ne příliš harmonické rodinné vztahy. Obsah a okolnosti rozhovoru mezi snachou a tchánem nechci rozebírat ani komentovat, dovolím si však ocitovat několik myšlenek, které mne zaujaly:
"Za jak dlouho se dá zapomenout vůně člověka, který vás miloval?
A kdy vyprchá ta láska, kterou jste ho milovali vy?"
"Vždycky se mluví o trápení těch, kteří zůstávají, ale jestlipaks už někdy pomyslela na trápení těch, kteří odcházejí?"
"Právě jsem objevil, že je život mnohem veselejší, když je člověk šťastný."
"Takový je život. Jsou lidé odvážní, a pak ti, co se přizpůsobí. A ono je to o tolik méně únavné, přizpůsobit se...."
"Ano, ve svém věku si toho hodně všímám.... Lidí, kteří jsou pořád spolu, protože se v tom zkrátka zapříčili, v téhle nevděčné záležitosti, ve svém titěrném životě bez lesku.... Všechny ty ústupky, všechny ty rozpory..."
"Ty jsi jako otec, stýská se ti po horách.... Po jakých horách? Přece po těch, které jsi nepoznal."
"Všechno se nakonec nějak srovná, když je člověk šťastný, nemyslíš?"
"Život, dokonce i když ho popíráš, i když ho zanedbáváš, i když si ho odmítáš připustit, je silnější než ty. Silnější než všechno ostatní....A kromě toho, kdo vlastně jsme, že se pokládáme za tak důležité?"
Knížku malého formátu jsem si vzala z knihobudky jako příhodné čtení do kabelky při cestě metrem, neměla jsem velká očekávání, ale nelituji, že jsem se s touto knížkou potkala.