Ztracený kov přehled

23.07.2024

Upřímně řečeno poslední část druhé éry Mistbornu byla docela zklamáním. Zatímco předchozí díly měly vesměs stoupající tendenci, tady přišel propad.
Začnu ale tím, co bylo dobré. Atmosféra světa byla naprosto v pořádku, rapidně se měnící svět na úrovni začátku 20. století měl i tady svůj říz. Ještě víc, než v předchozím díle se mi líbila Steris, která jako postava neskutečně vyrostla a konečně ukázala svůj pravý potenciál. Docela dobré byly i politické machinace, které nebyly zbytečně složité, ale napětí nechybělo.
Naopak negativní pro mě bylo hodně prostoru pro Wayna, který byl mou nejméně oblíbenou postavou. Dále mi vadila až příliš násilná snaha o napojení na Kosmír a zcela zbytečné intervence "kosmírných" bytostí. Chápu, že Sanderson chce mít své univerzum, ale jsem přesvědčen, že tady by to lépe fungovalo buď jen s náznakem jako dřív, nebo v úplné izolaci. Nový záporák není o nic lepší, než ti staří, kteří byli slabí jak čaj. Ale hlavně nebyl vůbec potřeba, když Sbor včetně vůdců je stále přítomen. Opět na sílu připojeno na Kosmír.
Co téhle knize chybí ale úplně nejvíc je nějaký nečekaný zvrat, který by příběh ozvláštnil. To už od Sandersona člověk tak nějak očekává, ale taady to bohužel nepřišlo. Děj poklidně plyne k očekávanému konci bez zvratů a odboček, což je škoda.
Dávám 3/5, protože jako fantastický thriller se to čte celkem dobře. Ovšem myslím si, že tahle kniha vznikla poměrně zbytečně a druhá éra mohla klidně končit Pouty dědictví. Ano je tady nějaká příprava na přemostění do dalšího období, ale určitě by se to dalo zvládnout natáhnutím třetí knihy o několik desítek stran a se Ztraceným kovem se autor nemusel obtěžovat, stahuje sérii k průměrnosti.