Brandon Sanderson

americká, 1975

Brzy vyjde

Yumi a malíř nočních můr

Yumi a malíř nočních můr - Brandon Sanderson

Devatenáctiletá Yumi byla vybrána už při svém narození jako dívka, která dokáže přivolávat duchy. Dělá to tak, že do vysokých sloupců staví kameny. To duchové o... detail knihy

Související novinky

Pravidla hry, Léčebna a další knižní novinky (15. týden)

Pravidla hry, Léčebna a další knižní novinky (15. týden)
Máme pro vás připravený přehled připravovaných novinek na období od 8. do 14. dubna, kdy se můžete těšit na velké množst... celý text

Populární knihy

/ všech 39 knih

Nové komentáře u knih Brandon Sanderson

Hrdina věků Hrdina věků

Závěrečný díl trilogie je na svém startu ponurý a výborně podkresluje dobu válek, které se nepříjemně táhnou. Opět se nám tady rozšiřuje svět a prohlubuje historie. Hrdina Věků ovšem dělá to, o čem většina autorů jen sní. Zodpovídá otázky uspokojivě. Ukazuje, že Sanderson si trilogii dobře naplánoval do předu a semínko co zasel ve Finální Říši je nyní květina, kterou může sklidit a vystavit si ji do vázy na parapet. Skutečně mistrovský počin v disciplíně "Jak tvořit tajemství a uspokojivě je zodpovídat". Hrdina Věků je jízda, která je na první pohled dějově trnitá, ale ve skutečnosti to vše spěje k tomu, aby Brandon sklízel ovoce za svůj spisovatelský um.... celý text
Pazďa


Vyjednavač Vyjednavač

Je to naprostý génius. Kromě Vyjednavače jsem žádnou knihu od něj ještě nečetla, ale znám jeho universe od manžela, který ty knihy přímo hltá. Po dlouhé době kniha, která mě opravdu vtáhla do příběhu a probudila ve mně velkou představivost. Kapitoly byly krátké, což mi vyhovovalo, když jsem měla jen pár desítek minut čas na čtení. V postavách a vztazích se dá pěkně vyznat, člověk aspoň nezapomene, kdo je kdo. Bylo tam všechno, romantika, fantasy svět, vlastní řád, dobrodružné putování atd. Toto se musí zalíbit každému, kdo si na takové věci potrpí. :)... celý text
Dasime


Slova paprsků Slova paprsků

Jsem skoro v půlce, i tak si dovolím přidat komentář.. Mistborn 1-3 jsou moje nejoblíbenější knihy, Elantris taky miluju. U Archivu bouřné záře ale vidím velký problém.. a to, že je dlouhý prostě jenom proto, aby byl dlouhý a působilo to epicky a rozsáhle. Připomíná mi to pozdní filmy Martina Scorseseho (Irčan nebo Zabijáci rozkvetlého měsíce, což jsou 200 minutové filmy naprosto neopodstatněně). Neustále zde čteme o nějakých bouřezpytcích, horlivcích a dalších milion názvů něčeho, ale reálně v akci nevidíme nic. Je to jako by vám někdo popisoval na tisíc stran jak chutná nějaké jídlo, přitom by stačilo dát ochutnat. Jediná kapitola, která nám přibližuje něco z tohoto údajně propracovaného světa je v prvním dílu, kdy je Kaladin přes noc v bouři. To je jediný případ, kdy zažijeme něco na "vlastní kůži a ne jen přežvýkané informace z pera vypravěče. Po 1500 stranách (i s Cestou králů) musím napsat, že tam je děje asi jako běžně v jedné čtyř set stránkové knize, ani to ne. Podle komentářů je tu skvělý vývoj postav, ale nevšiml jsem si.. všechny postavy jsou totiž de facto stejné jako na začátku, jediná Šalan asi prošla nějakou proměnou. Navíc ty nejlepší (jediné opravdu zajímavé) postavy jako Filuta a Szet v každé knize dostanou tak 20 stran. Oproti tomu tu máme cca 600 stran Kaladina pořád dokola (mám ho rád, e je to fakt pořád dokola), 300 stran Dalinara a Adolina, což jsou takové docela běžné postavy a zbytek Šalan, u které třeba v první knize 500 stran čteme, že chce okrást Jasnu, ta na to přijde a Šalan se hrozně bojí. Nakonec nad tím potom Jasna v jedné větě mávne rukou a tak si říkám: "proč jsem právě 500 stran toto četl, když je to pak zameteno pod koberec jednou větou? Proč tam není nějaký reálný příběh?" Fakt nevím, jestli číst dál.. pořád Sandersonovi věřím, že v tom bude něco víc, ale toto je prostě divné.. a to hodnocení i docela otravné. Zaznívá spousta kritiky a stejně tomu lidí dávají 5*, aby nešli proti proudu. Miluju Sandersonův styl psaní, ale ta absence příběhu je pro mě asi moc velká překážka. Podle mě má příběh dobře promyšlený až do konce a bude to bombastické a teď jen přemýšlí, jak to místo 1000 stran napsat na 10000 stran, aby se čtenáři radovali, že to je strašně dlouhé, propracované a epické. I přes to co jsem napsal je to podle mě dobré a aspoň druhou knížku dočtu, ale v podstatě v půlce každé kapitoly, kdy už pochopím, že se opět nic zajímavého nestane, děj se nikam neposune a své oblíbené postavy opět nepotkám, jsem hrozně zklamaný a řeknu si: "no tak zase Kaladinova rutina. Jako čte se to dobře, ale už by se tam mohlo i něco stát." nebo "tak dalších 20 stran s Šalan, to jsem zvědavý, jestli se po 400 stranách konečně dostane na Roztříštěné planiny.. o 20 minut později: no nevadí, tak snad příště."... celý text
Soundtrack



Mistborn Mistborn

Skvělé epické fantasy s relativně uspokojivým zakončením, takže pokud nebudete chtít pokračovat dalšími díly, NENÍ četba prvního dílu zbytečná ztráta času. Já se do dalších dílů rozhodně pustím, protože mě zajímá jak se bude tento svět vyvíjet dále - i když si tedy předtím odpočinu u nějaké nenáročné knihy, přeci jen epické fantasy není zrovna čtení k vodě. Nicméně Sanderson umí své čtenáře za vynaložené úsilí odměnit. Cca první třetina mi jako obvykle přišla dost náročná i když zajímavá, druhá třetina byla už lepší, ale čtení mi šlo trochu pomaleji než bych si přála, ale poslední třetina už jela jak po másle, závěry ty prostě Sanderson umí. Kromě skvělého závěru kniha nabídne také výborně vystavěný svět a originální detailně promyšlený systém magie. V anotaci se mi magie pomocí spalování kovů nezdála zrovna zajímavá, ale po přečtení se zařazuji k ostatním fanouškům tohoto zajímavého konceptu. A přestože magické schopnosti hrají v příběhu velkou roli, tak mu rozhodně nechybí ani obyčejná lidskost. Všechny hlavní postavy jsou sympatické a jejich chování je uvěřitelné, pro své chování mají vesměs dobré důvody. Ze začátku mi děj trochu připomínal Dannyho parťáky (akorát že ve "středověku") - tuto inspiraci ostatně na svých stránkách přiznává i sám Sanderson - to se ale postupně vytratilo. Kniha se mi moc líbila, a ačkoliv si nemyslím, že těch 600 stran obsahovalo něco zbytečného, tak kvůli tomu že se děj občas trochu táhl, dávám "jen" 4,5 z 5... celý text
Kniholenka_DK


Pramen Povýšení Pramen Povýšení

I druhá Mistborn kniha krásně ukazuje Sandersonova vypravěčského génia. Konflikt je tady ustanoven ihned v první kapitole a po celou knihu se to celé kroutí a zamotává. Druhá kniha měla ještě více twistů, tunu worldbuildingu, dozvídáme se mnohem více o rozložení světa a původu a vlastnostech dalších ras a živočichů, kteří svět obývají, a také se příjemně vyvíjí práce s postavami. Zvlášť na Sazeda a Breeze si tato kniha posvítila o kapánek víc. Líbí se mi i jak postupuje ona legenda z deníku z první knihy, a už se těším, až všechny dílky zapadnou do sebe.... celý text
Pazďa