Místo snění přehled

30.01.2024

Informáciami nesmierne nabitá kombinácia biografie a memoáru. Lynch je výnimočný človek a umelec (nie len filmár) a mne osobne ako násťročnému zásadne zmenil pohľad na umenie, jeho filmy vo mne vyvolávali pocity ako asi žiadne iné. Knižka zhŕňa jeho tvorbu veľmi pútavo, zásadnejší problém som mal asi iba s uhlom pohľadu z ktorého je kniha písaná. Autorka samotná je veľká Lynchova obdivovateľka (navyše kniha vznikala s jeho pričinením) - nebola tu teda takmer žiadna možnosť pozrieť sa na Lyncha aj z kritickejšieho uhla pohľadu. V prípade, že sa určité jeho dielo stretlo s negatívnou odozvou na festivaloch, autorka ju jednoznačne interpretuje ako že "Kritici nepochopili jeho nadčasovú víziu". Človek natoľko svojský a impulzívny ako workoholik Lynch predsa musí mať nielen množstvo nedokonalej tvorby, ale aj svoje temné stránky charakteru - ja osobne za ne napríklad považujem jeho neschopnosť kombinovať prácu s rodinným životom - David vystriedal za roky svojho života desiatky partneriek a štyri manželky (pričom minimálne pre jednu z nich toto odlúčenie malo vážnejšie psychické následky) a nie, naozaj mi nestačí autorkina interpretácia že ide o "milovníka s veľkým srdcom". Takisto jeho posadnutosť hromadením statkov a rôznych áut, domov a víl by som nechápal ako Lynchov "hniezdiaci reflex" vytvárajúci všade "domov". Celkovo sa dá koniec koncov povedať, že ide skôr o nekritický fanservice, než komplexnejšiu analýzu jeho tvorby. Ja som však nepochybne fanúšikom a tak ma jeho jemné, krehké historky z rokov natáčania i súkromného života strhli.

18.12.2023

Originálně pojatá biografie, která v jednotlivých kapitolách vždy střídá dva pohledy - nejprve autorka nabídne výtahy z rozhovorů s důležitými lidmi a nějaký pohled "zvenčí", následně pak tu samou situaci popíše sám Lynch. Z toho vyplyne několik poměrně zajímavých úkazů, protože ne vždy se informace shodují, málokdy se ale dublují, což je to nejdůležitější. David Lynch se de facto vymyká ze všech škatulek, protože točí "divné filmy", jeho dětství ale bylo spokojené, netrpí žádným traumatem z dětství a nemá žádnou temnou obsesi. O to zajímavější pak kniha je, protože nechá nahlédnout do jeho stylu práce a částečně i uvažování, i když se on sám důsledně vyhýbá jakékoli interpretaci svých děl a příliš se nezabývá ani jejich úspěchy. Svým fanouškům nicméně nenápadně poskytne několik vodítek k tomu, aby některé postavy pochopily tak, jak byly zamýšleny a nabídne několik náznaků, které můžou změnit pohled na jednotlivá díla. Vytýkat asi opravdu můžeme to, že se ke slovu nedostal nikdo, s nímž by si režisér nesedl a je tu opěvovaný až moc, na druhou stranu se to dá pochopit, když zřejmě knihu ještě autorizoval. Je také znát, že ve druhé polovině už toho autor nemá tolik co říct, protože jeho pohledy jsou v obecnější rovině a už se spíš zabývá výtvarnou a literární tvorbou než tou filmovou. Místo snění je trochu náročnější biografie, která vyžaduje částečnou znalost děl toho, o kom vypráví a možná je až moc nekritická, to ale do značné míry kompenzuje velkým množstvím fotografií, kompletní filmografií i seznamem různých výstav a unikátním pohledem do duše tvůrce, který točí jen a pouze autorské snímky a vesměs není schopen kooperovat s velkými studii a velkým množstvím producentů, neboť to vyžaduje až příliš kompromisů a výsledek nakonec uspokojí málokoho (Duna). 85 %