Mistr Stínu přehled

05.09.2024

Od první knihy se příběh obrátil naprosto odlišným směrem. Ještě z počátku jsem čekala, kam to povede, jak se to vyvine, doufajíc v zázrak, ale číst tento závěrečný díl už začalo být nad moje síly.

Veškeré zajímavé momenty, které mohly být zmizely do nenávratna a byly nahrazeny stále se opakujícími prvky. Caim odešel a pátral po rodině. Na cestě se dostával do jedné bitky za druhou (očividně se vyžíval v boji na blízko, místo aby si vzal meč), což začalo neskutečně nudit a ztrácet smysl. Kromě toho jeho věčného máchání noži, se za celou dobu pořádně nic nedovíte.

Na druhé straně je mladá a naivní Josi, které spadla koruna do klína, aniž by pořádně věděla jak vládnout. Sice měla problémy s některými lidmi, aby uznali její postavení, nicméně nikdy neprokázala, že na to opravdu má. Bez jakýchkoli znalostí války, strategie a podobně, se vydá s minimem mužů přes království. Dostane se do několika potíží a postupně ztrácí svoje lidi. A proč? Královská armáda má očividně jen desítky vojáků a přitom na ně táhne několika tisícíhlavé nepřátelské vojsko.

Bohužel se úroveň série snižuje neuvěřitelnou rychlostí. Postavy přestaly být zajímavé a to nemluvím o jejich osudech. Logické jednání aby člověk pohledal (ať už v jednotlivých výpravách postav, v zamotaných vztazích, nebo prostě v tom, jaké to má vlastně poselství) a těch mezer jako v ementálu si všimne každý. Bohužel tohle je slabý odvar fantasy knih, který se tváří, že má na něco víc. Jakoby se v tom autor nějak zamotal a zabředl. Necítíte vývoj, emoce, máte pocit, jakoby království bylo tvořeno pár lidmi. Nevím, jak to popsat, prostě to není dostatečně uvěřitelné.

29.06.2024

Zatímco Caim pátrá na severu po osudu své unesené matky, na hranicích Nimeje se královna Josefina staví do čela armády, aby zastavila utenorské nájezdníky, přicházející drancovat, loupit a zabíjet. Jon Sprunk uzavírá svou trilogii Stínů ve velkém stylu a s pompou, která nemá daleko k nejlepším dílům žánru fantasy vůbec. Nic neslevil z napínavosti a čtivosti předchozích dílů a vypravil Mistra Stínu do světa s ohromující dávkou epičnosti, osudovosti a hrdinství. Obě dějové linie, vzniklé v předešlé knize, se bohatě rozvíjejí každá vlastním směrem a s postupujícím časem je čím dál víc zřejmé, že už pominuly všechny důvody k jejich opětovnému spojení. Nic jim to však neubírá na atraktivnosti. Přestože je Caimova linka výraznější a autor jí věnuje víc prostoru, nejsou kapitoly s královnou Josi o nic méně chytlavé a zábavné. Mohutné a fascinující vyvrcholení pak nechybí ani jedné z linií a Jon Sprunk je obě zvládl na jedničku s hvězdičkou. Přiznávám, že jsem zatlačil i nějakou tu slzu a v hrudi se mi při čtení finálových duelů všechno svíralo. Závěrečný díl Stínu tedy obstál se ctí a celou trilogii hodnotím jako vysoce povedenou dobrodružnou fantasy v tom nejlepším smyslu slova.