Mít, nebo být? přehled
Erich Fromm
https://www.databazeknih.cz/img/books/44_/448478/bmid_mit-nebo-byt-njg-448478.png
4
297
297
Erich Fromm, jehož humanistické knihy již psychologii a filozofii zpřístupnily čtenářům několika generací, zde analyzuje povahu západní společnosti, hledá původ jejích problémů a nabízí alternativu jejího vývoje. Popisuje dva základní způsoby života: Zatímco „mít“ se zabývá získáváním a soutěží, „být“ se zaměřuje na vnitřní spokojenost a harmonii. Naše společnost si cení vlastnictví (majetku, statusu, úspěchu, požitků…), avšak rostoucí ekologické problémy nás nutí ke změně priorit a novému zaměření na sounáležitost se světem, rozvoj tvořivosti, osobní zodpovědnost a svědomí. Fromm své vize nového světa přesvědčivě opírá o učení takových autorit, jako byl Buddha, Ježíš, Mistr Eckhart nebo Albert Schweitzer. Kniha, která poprvé vyšla v roce 1976, se stala Frommovým nejslavnějším dílem.... celý text
Literatura naučná Filozofie Sociologie, společnost
Vydáno: 2020 , PortálOriginální název:
To Have or To Be?, 1976
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Mít, nebo být?. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (41)
Zde mám podobný názor jako u předchozí Frommovy knížky, přijde mi jeho pohled trochu naivní, což mě rozhodně neodradilo od čtení a považuji to za zdařilou knihu.
(SPOILER)
Moje pátá přečtená kniha od Fromma - a jeho nejvíce ideologická a za mě nejslabší.
Frommův ideologický marxismus se prolíná všemi jeho díly, od knihy jsem tedy měla předem již celkem ucelené očekávání. Mnohé jeho závěry se mi líbily, vidí průnik křesťanství, buddhismu a v něčem i marxismu, s mnohými závěry o škodlivosti lidského bytí postaveného na vlastniství souhlasím. K závěrům o uvědomění si utrpení, nutnosti přestat na věcech lpět, potřebě práce pro blaho druhé - k těm jsem vždy přistupovala zejména ze strany buddhismu a jsou pro mě platné.
Fromm ale podle mě u některých svých názorů nedomýšlí zcela důsledky, ev. k některým následkům ve společnosti špatně rozeznává příčiny.
Na začátku chválí, jak se ženská emancipace začala šířit v bohatších společnostech, rovněž tak myšlenky na ochranu přírody. Že ale k tomu bohatství společnosti, která se k těmto myšlenkám následně dostala, přispěl právě kapitalismus tak, jak ho kritizuje, už tam nezmiňuje.
Na konci zase říká, jak je potřeba zakázat reklamu na produkty a jak informace do masových sdělovacích prostředků mají vybírat předem určení kulturní a vzdělaní jedinci. To mi zas připomíná kroky k informační totalitě, navíc ve společnosti bude vždy mnoho názorů, který člověk je v čem vzdělaný, a dva stejně vzdělaní lidé nemají stejné názory.
Frommovy teze jsou platné pro ty, kdo se s nimi ztotožňují, ale nemusí být platné pro někoho jiného. Každý člověk je unikátní a má jiné potřeby. A zejména bych s tímto byla opatrná v dílech, která se snaží radit, jak změnit *celou společnost* tak, aby byla zdravější a šťastnější.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (1)
„Neomezené uspokojování všech tužeb nevede k blahu, nevede ani ke štěstí, ani k maximální slasti.“
Kniha Mít, nebo být? v seznamech
| v Právě čtených | 23x |
| v Přečtených | 479x |
| ve Čtenářské výzvě | 9x |
| v Doporučených | 49x |
| v Knihotéce | 131x |
| v Chystám se číst | 387x |
| v Chci si koupit | 97x |
| v dalších seznamech | 7x |
Autorovy další knížky
| 2010 |  Umění milovat |
| 1992 | Mít nebo být? |
| 1993 | Strach ze svobody |
| 1997 | Anatomie lidské destruktivity |
| 1996 | Lidské srdce |
Velmi sofistikované dílo velmi sofistikovaného žida.
Při čtení vám bude dobře, asi tak jako když si dáte dva neuroly, nebo xanxy. Budete velmi blízko Nirváně.
Autor se opírá o Marxe, Buddhu i Ježíše aby podporil svoji ideu zbavit se veškerého sveho majetku ve prospěch mezinárodního židovstva.
Dokonce chce naučit lidi, aby nepracovali za mzdu, ale pouze za touhu existovat bez břemene materialna.
Mam rád Ježíše i Buddhu, ale nemyslím si že je dobrý nápad se zbavit psů kteří hlídají mé stádo ve prospěch skupiny, která jako upír už pět tisíc let saje krev lidskému společenství.
Kdyby Ježíš, Buddha nebo Marx chodili mezi lidma a žádali at se lide zbavi majetku v jejich prospěch, historie by si je nepamatovala. Byly by považováni za pouliční šejdíře a a podvodníky.
Frommovci, jeho další kumpáni a následovníci Frankfurtské školy poputují pouští tak jako jejich stejně hamižní předci.
A jestli ne a podaří se jim tuhle šílenost realizovat byť jen v Evropě, smeknu před nimi.
Bude to zcela elegantní největší loupež v dějinách člověčenství. Ne kvůli tomu kolik majetku by nabyli bez toho aby zabíjeli, ale kvuli tomu že to lidi sami odevzdali bez odporu.