Mládí nevykouřené přehled
Ivan Martin Jirous
Podobně jako v Magorově krabičce, i zde se již zřetelně projevuje autorův charakteristický jazyk, který navíc nezapře určitou inspiraci z tvorby Egona Bondyho. Jirous se představuje jako nesmiřitelný ironik, který soustavně útočí proti totalitnímu režimu. V tomto nerovném souboji je ochoten obětovat vše, aby se stal svědkem toho, jak se "zničí sovětské panství". Znovu se tu zabývá otázkami víry, ale základním motivem zůstává nekompromisní odsouzení doby a země, v níž žije: "Ach, / proč se radši nespálím v kopřivách / než v té bídě, v níž žiju, / proč se radši neválím v žahavkách, / proč radši nenocuju v trnkách, v akátech, trních, / proč radši nežiju v hlozích?" Znění tohoto textu vychází z díla Magorova summa I tak, jak bylo vydáno v Praze nakladatelstvím Torst v roce 2015. Pro potřeby vydání Městské knihovny v Praze byl text redakčně zpracován. Zdarma legálně ke stažení na https://goo.gl/vMU7Ag.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Mládí nevykouřené. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (7)
Jedinou hvězdičku, kterou by si toto "dílo" zasloužilo je ta, která je vykreslena v e-knize na začátku (s čárkou uprostřed, aby připomínala vulgárnější ztvárnění ženského pohlaví - kosočtverec).
Naprostý odpad. (Což by se hodilo i jako hodnocení - ještě méně než "odpad!")
Jako něco v tom asi bude, ale pro mě to prostě není. Kdo umí číst mezi řádky a zná dobu, o které autor mluví, tak si z toho jistě něco dokáže odnést. Řadím do výzvy 2020 jen proto, že je to E-kniha zdarma a hodí se to do tématu. Přečteno za 15 minut (velmi krátké).
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Mládí nevykouřené v seznamech
v Přečtených | 24x |
ve Čtenářské výzvě | 3x |
v Knihotéce | 8x |
v Chystám se číst | 4x |
Autorovy další knížky
2006 | Magorovy labutí písně |
1991 | Magor dětem |
2007 | Magorova summa |
1997 | Magorův zápisník |
2008 | Pravdivý příběh Plastic People |
Tentokrát jsem si chtěla rozšířit přehled o české undergroundové scéně a vychutnat si zase trochu jiný čtenářský zážitek, což se tedy moc nepovedlo, nebo možná jo. Já vlastně ani nevím. Chápu, že byl autor na*rán na celý režim a možná i celý svět. Z knihy to doslova stříká již při přečtení prvních pár řádků. Jenže přílišná vulgarita je tady spíš na škodu a ubírá na síle celkovému sdělení. Přitom je patrné, že Jirous uměl psát melancholické, nadějné i hluboce lidské verše.