Mnoho povyku pro nic přehled
William Shakespeare
https://www.databazeknih.cz/img/books/34_/346094/bmid_mnoho-povyku-pro-nic-FhB-346094.jpg
4
137
137
Odehrává se v 16. století v Sicilské Messině. Messinský vládce Leonato má dceru Heru (v originále Hero), kterou si chce vzít Claudio z Florencie. Ale Don Juan (nevlastní bratr aragonského prince Dona Pedra) spolu se svým sloužícím Boraciem nastraží na Claudia a Heru lest. Řeknou Claudiovi, že je mu budoucí žena s Boraciem nevěrná. Claudio nevěří, tak se za ni Boraciova přítelkyně Markéta přestrojí a před jejich zraky s Boraciem flirtuje....... celý text
Literatura světová Divadelní hry
Vydáno: 1970 , OrbisOriginální název:
Much Ado About Nothing, 1597
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Mnoho povyku pro nic. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (25)
Pěkné. Krátké. Klasické... narozdíl od "Hamleta" to už (logicky) dost zestárlo...
Povedená a zábavná komedie. Viděl jsem pár filmových verzí, a pokaždé jsem si říkal, že bych si to chtěl přečíst, tak jak to slavný autor napsal. A teď se mi to konečně splnilo. Knížka je to útlá, nicméně já si jí šetřil a četl jsem jí pomaleji a více v klidu, abych si jí, co nejvíce vychutnal. A dobře jsem udělal. Příběh a postavy mi hodně sedly, ale největší radost jsem měl z dialogových výměn, které jsou skvělé - nejvíce si je samozřejmě kradou pro sebe Benedikt a Beatrice. Komedie má dobré tempo a umí být krásně zábavná, tedy až na pasáže s Puškvorcem a Šťovíčkem, ty mi jediné moc nesedli. Mnoho povyku pro nic je hezká, povedená a dost zábavná komedie, a doslov od Martina Hilského je zajímavý a poučný.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Zfilmováno
Mnoho povyku pro nic (1993)
Kniha Mnoho povyku pro nic v seznamech
| v Přečtených | 235x |
| ve Čtenářské výzvě | 25x |
| v Doporučených | 6x |
| v Mé knihovně | 44x |
| v Chystám se číst | 35x |
| v Chci si koupit | 10x |
| v dalších seznamech | 4x |
(tato data se aktualizují 1x za hodinu.)
Autorovy další knížky
| 2015 |  Romeo a Julie |
| 2010 | Hamlet |
| 2011 | Zkrocení zlé ženy |
| 1994 | Sen noci svatojánské |
| 1964 | Othello |
Shakespearova komedie, která je opravdu komická. :-)
Pro mě je Mnoho povyku pro nic nejlepší z komických her. Je to především díky „veselé válce“ mezi Benedickem a Beatricí. Jejich slovní šerm nepostrádá vtip, šarm ani lehkost. A je to souboj férový, to taky hraje roli: pan Hilský přirovnává jejich jiskření replik k tomu, který se odehrává ve Zkrocení zlé ženy, ale tam je výchozí situace zásadně jiná, protože Kateřina je zatlačena ke zdi a její verbální útoky jsou spíš reakcí zvířete chyceného v pasti, které bojuje tím jediným, co jí ještě zbývá k použití. Proto jsou scény s Kateřinou možná vtipné, ale ne radostné – radost bez svobody totiž jen těžko přežívá.
Benedick a Beatrice jsou zde ve zvláštním kontrastu s Claudiem a Héró. B&B mluví o lásce nevážně, s hranou přezíravostí, ale přitom ji vážně berou, od samého začátku hry je nepřehlédnutelné, jak na sebe myslí, jak se na své další setkání těší, jak se prostě přes všechno škádlení mají obyčejně lidsky rádi. To Claudio je jiný případ, jeho slova jsou sice pompézní, ale zoufale nestálá – s první nejistotou se všechno hroutí a otáčí, adorovaná Héró je najednou odmrštěna. Claudiova charakterová vratkost stojí Héró dokonce život (neobvyklý prvek v komediích obecně, ale ne tak neobvyklý v Shakespearových komediích). Vypadá to na autorský záměr a otázku divákům: nevede přehnaná a nereflektovaná idealizace nezbytně k přehnanému druhému extrému?
K dobrému tónu komedií patří to, aby zlo bylo na závěr odhaleno a poraženo. To se tady děje, ale jen zdánlivě. Je možné považovat za šťastný konec to, že Héró dojde posmrtně ospravedlnění a Claudio dostane novou ženu, té první nápadně podobnou? Jde to takhle lehce smáznout? No, já bych si teda (být jeho potenciální nevěstou) Claudia už podruhé brát nechtěla, protože bych se pořád obávala, kdy mu zase někdo něco nabulíkuje a kdy mě zase znova prohlásí za zavrženou. Sice končíme dvojitou svatbou, jak se sluší a patří, ale na „šťastně až do smrti“ bych si vsadil jen u jednoho páru.