Mocnější než meč: Historické detektivky přehled

27.07.2019

Tuhle antologii bych sám od sebe asi neotevřel, ale nabídl mi ji kamarád a tak jsem si řekl: Proč ne…? A nakonec z toho byla docela zajímavá zkušenost…

Především jsem se utvrdil v přesvědčení, že i sebelépe vymyšlená zápletka – není-li umocněna nějakou NADSTAVBOU (třeba nezaměnitelným stylem vyprávění, zapamatovatelnými postavami, psychologickou věrohodností apod.) – zůstává jen sterilní konstrukcí, šarádou bez života. Proto mě např. neoslovil příběh o detektivu Leonardu da Vincim (Theodore Mathieson), ani o bratru Athelstanovi (Paul Harding) – ty skutečně ničím víc než strohým popisem zápletky nebyly, a nebavil mě ani případ sestry Fidelmy (Peter Tremayne), kde jsem vnímal jen slova a slova, ale pod kůži se mi autor nedostal.
Jako průměrné hodnotím i příběhy ze starého Říma – jenže v tomto případě to je spíš můj osobní problém, než problém autorů – Řím jako takový mě zkrátka nikdy netáhl.
Za vrchol sbírky považuji (jak se dalo čekat) dva autory, Roberta van Gulika s jeho soudcem Ti a pak Elis Petersovou a jejího bratra Cadfaela – to byly velmi povedené kousky.
Sečteno a podtrženo – 60%.

07.03.2017

Tato sbírka nabízí unikátní soubor historických detektivek. Najdeme tu kuriozitu i povídky napsané přímo pro ni. Celkově se vyznačuje nadprůměrnou kvalitou. K některým povídkám se budu ráda vracet.
Za nejlepší osobně považuji Cenu světla od Ellis Petrsové. Je to totiž jímavý příběh s bratrem Cadfaelem. Ten nejenomže brilantně vyřeší záhadu, ale velmi lidsky nalezne to správné východisko.
A k nadchli mě i Zloději pokladů od Wallace Nicholse.
Otroka Solliuse jako detektiva by určitě stálo za to poznat blíž, používá při vyšetřování oči i mozek. Povídka je velmi dobře vystavěná a netrpí častým neduhem tohoto typu textů, totiž zkratkovitostí.
Celkově sbírka 90 %