Moskoviáda přehled
Jurij Andruchovyč
https://www.databazeknih.cz/img/books/24_/249795/bmid_moskoviada-fV0-249795.jpg
4
51
51
Moskva přelomu 80. a 90. let minulého století je pěkně depresivní místo. Obzvlášť jste-li ukrajinský básník, citlivá a rozervaná duše stíhaná povinností napsat epochální román ve verších, který vytrhne národní literaturu z letargie a vám zajistí „la dolce vita“. Ale televizní věže mezitím vysílají nakažlivou malátnost a otupělost, venku neustává déšť, lidé padají z oken kvůli vodce, ani piva se nedostává na všechny; modernistické domy – svědkové lepšího Ruska – nenávratně chátrají, v Dětském světě prodávají pouze papírové holuby, v metru pobíhají zmutované krysy a v podzemí pod moskevským metrem probíhá tajný sněm neživých, kteří plánují ovládnout svět.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2015 , Fra (Agite/Fra)Originální název:
Moskoviada , 1993
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Moskoviáda. Přihlašte se a napište ho.
Komentáře (11)
Děsivě nechutné blábolení vypravěče, který holduje Jeho Královské Milosti Alkoholu (a ženám, jež ho ovšem zajímají jen do jisté míry), sice není můj šálek kávy, ale je to vážně dobře napsané. Zaujalo mě organické přecházení ze 3. osoby do 2. (A zase do sebe liješ odporný nápoj "vinného typu") a místy do osoby 1. (třeba když mluví o kontaktech s KGB: Z nějakého důvodu jsem si v paměti navždy zachoval první dětský pocit, který jsem měl z toho slova: pocit něčeho neřestného, slizkého a násilnického, něčeho velmi podobného výrazu "kurvapíča" (s. 108)). Na co ho dostali? Na dědečka v divizi Galizien... "Provinil jsem se sám na sobě. Tím, že jsem přicházel, když mě zvali. Že jsem jim z bezmezné vychovanosti podával ruku a měl za to, že i oni jsou lidé, byť zmrzačení. (podepsaný papír) je důkazem mé slabosti, svědkem mého duševního zmatku a mých rozpaků." (s. 123) Závěrečná horečnatá fantasmagorie je bohužel příliš pravdě podobná: "Až ovládneme všechny země a všechny národy a spojíme je v jeden celek, naplníme vůli našich velkých otců! ... pro prostého malého člověka není větší pocty a většího snu, než být poslušným, obětavým, hrdým a poníženým otrokem velikého, supersilného, pyramidálního, podnebeského Impéria, jež se bude nezadržitelně pohybovat dál na Západ..." (s. 214). A ještě musím dodat, že speciální lahůdkou jsou aluze na světovou literaturu (a to jsem určitě odhalila sotva půlku).
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Moskoviáda v seznamech
| v Přečtených | 69x |
| ve Čtenářské výzvě | 9x |
| v Doporučených | 4x |
| v Knihotéce | 22x |
| v Chystám se číst | 46x |
| v Chci si koupit | 11x |
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 2015 |  Moskoviáda |
| 2009 | Moje Evropa |
| 2006 |  Rekreace aneb Slavnosti Vzkříšeného Ducha |
| 2015 | Písně mrtvého kohouta |
(SPOILER) Týpek se probudí v sedmém patře pochybné ubytovny, ve sprše znásilní holku (a myslí si, bůhvíjak není poetický, když si u toho v hlavě říká jaká je to exotická královna nebo co), jde na pivo se svými kumpány, všechno se zatím tváří docela realisticky. Postupně se však propadá víc a víc do divnýho horečnatýho snu, nebo opileckýho deliria, ve kterým si není nikdo jistý ničím.
Zmlátí se se svou bývalou milenkou co chová hady, pořád si volá s Kyryllem ale je nezodpovědný, takže Kyryllo na něj čeká zbytečně, chudák. Chce koupit dárky nějakým dětem svých přátel, až na to, že nemá žádné přátele co mají děti, haha. Pod obchodem s hračkama vleze do podzemí, pronásleduje frajera co mu ukradl peněženku, a pak se propadne někam do vládního metra, a najednou je z toho 1984 s krysami. Ale Galja ho osvobodí a on uteče a zabijou ho, ale on to rewindne a odjede do Kyjeva. Konec.
Jsou tam dobrý momenty, trochu mě otravovaly rozhovory s králem Omelkem, a líbilo se mi příjemné střídání psaní v první a ve druhé osobě. Nepamatuju se, kdy jsem naposledy četla něco, co bylo psané ve druhé osobě, každopádně nečekala bych, že to může fungovat takhle hezky.