• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Populární knihy

/ všech 5 knih

Nové komentáře u knih Jurij Andruchovyč

Moskoviáda

„Vlastně ani neumím popsat o čem to bylo, ale bylo to skvělé. Poslouchal jsem to jako audio od Českého rozhlasu.“
— Hanys_

---

Moskoviáda

„Bylo to tak šílené, že to na mě bylo asi šílené až příliš! Ale nemůžu říct, že se mi tahle bulgakovovská zběsilost nelíbila, moji pozornost to drželo od začátku do konce. A hlavního hrdinu jsem si oblíbil, jeho ironický nadhled mě bavil, bylo osvěžující doprovázet mladého rozpolceného hrdinu (obvyklý případ), který se ale nebere smrtelně vážně. Jen jsem někdy trochu nestíhal „přepínat“ mezi cynismem a citlivostí (ale to je můj obvyklý čtenářský problém, který u žánrově kombinovaných příběhů mívám). Přehlížet politickou vrstvu příběhu v současných poměrech je možné jen stěží – Ukrajinec v Moskvě se už tehdy cítil trochu vyčleněn, přehlížen, pohrdán. V tomto smyslu může román působit až prorocky, což si myslím by ovšem byla poněkud násilná interpretace. Ale mráz po zádech z toho běhá, to jo. Každopádně: moje Moskoviáda nebyla politickou satirou o neživotném a rozpadajícím se impériu na hliněných nohou. Z širšího spektra možných interpretací jsem ji vnímal víc jako marný boj jedince získat alespoň trochu vlády nad svým (v knize jednodenním) putováním ve světě, jehož smysl mu v sérii absurdně surreálních situací stále někam uniká. Tedy motiv také nikterak originální. Ale v Andruchovyčově stylovém podání zábavný a čtivý.“... celý text
— mirektrubak

---

Moskoviáda

„Fantaskní román ukrajinského spisovatele, jenž osobitě a bizarně předkládá obraz rozpadu sovětského impéria, které přezkoumává své totalitní představy a doufá ve své obrození a svou věčnost. Alkoholem věčně opojený hlavní hrdina bloudí moskevským peklem a naráží na přízraky ruského života i dějin. Hlavní hrdina spolupracující s KGB podléhá pocitům viny a vlastní slabosti. Dostává se do šílených a podivných situací, avšak ve vztahu k realitě nemilosrdně přesných, vystihujících podstatu ruské skutečnosti a mentality. Nadsázka, sebeironie, absurdita, ostrá kritika totalitního systému a přesto všechno velmi zábavný galimatyáš.“... celý text
— 666Jitka

---

---

Moskoviáda

„V době vzniku trefné, z pohledu po roce 2022 strašidelně předvídavé. Celkově geniální. Něco mezi satirou a magickým realismem, jednodenní chlastací road movie Moskvou. Otto von F. každopádně rozebere každého, kdo se mu dostane do cesty, nejvíc ovšem sám sebe a impérium. Moje první Andruchiáda a jsem nadšená. Nevycházela jsem ze smíchu, ovšem podbarveného smutkem staženým žaludkem. Psáno v du-formě, kdy vypravěč oslovuje sám sebe a většinou si se sebou nebere servítky. Je tam bambilión hlášek, průpovídek a pravd, nelze vypsat vše, proto pro vaši inspiraci nabídnu jen zlomek, ale určitě doporučuju. "Aby ses sem mohl dostat, musíš zaplatit rubl, clo pro Belzebuba, jehož zájmy zde představuje kriminogenní mladík v kdysi bílém oblečení, postávající u vchodu. Rubl, odevzdaný Belzebubovi, není ještě nenávratně ztracen. Vrací ti ho, dostane se ti ho v podobě ryby, pochmurné šedé mrtvé ryby, kterou bys nikdy nepozřel, kdybys měl právo dostat své pivo bez ní. To právo ale nemáš. Ryba je propustkou k pivnímu přijímání, sakrální a smradlavý symbol, který se zachoval snad ještě z raně křesťanských dob. Zachoval se a pokřivil, neboť zde probíhá jedna z rouhačských mší, apokalyptiká zábava pro hrdla a močové měchýře." "Protože jsi ještě nevystoupil z té své zločinecké stany. Mluvíš tady o negativní energii a děláš, jako bys neviděl její prvotní zdroj. Do háje, proč jsi ještě nevystoupil? Ty víš, co si o tobě myslím. Ale jak u nich můžeš zůstávat po všech těch lidských střevech namotaných na tankový pásy?"“... celý text
— Vidlička

---

Rekreace aneb Slavnosti Vzkříšeného Ducha

„Asi jsem čekala od tohoto románu víc... doufala jsem, že poznám lépe mentalitu Ukrajinců, nebo víc reálií či něco víc z dějin nově se formujícího národa. Zatím to byl takový woodstock po rusku.“... celý text
— ujira