666Jitka komentáře u knih
Apokalypsa v černovtipném kabátě, která člověka rozseká a zároveň rozesměje. Osamělý kovboj, kráčící zničenou zemí plnou nechutných, věčně hladových zombie, na své cestě sem tam potkává přeživší lidi, s nimiž je lepší se raději nepaktovat. Jeho samotářskou cestu zkříží mladá holka, která se rychle učí a brzy ukáže, že rozhodně není žádná naivní pipina, ale skvělý parťák do temných časů, kdy je potřeba si neustále hlídat záda. Příběh je prošpikovaný hustými a bránici dráždícími hláškami, lehkou erotikou a detailně morbidními popisy zmasakrovaných nemrtvých, za které by se nemusel stydět ani student anatomie. Závěr ohledně Em mě docela zaskočil, ale láska na život a na smrt může mít evidentně i jiný rozměr.
Velmi dobrá antologie hororových povídek začínajících českých autorů. Je skvělé, že takové sborníky vychází - čtenář má možnost seznámit se s novými literárními tvůrci a najít tak své další spisovatelské oblíbence. Jak už to u takových knih bývá, některé povídky se mi líbily hodně, jiné o něco méně, ale celkově knihu hodnotím kladně.
H.P.Lovecraft jako vyšitý. Jeho nezaměnitelný styl vyprávění se může někomu zdát zdlouhavý, ale právě smysl pro detailní popis naprosto všeho je pro autora typický. Je pravda, že během čtení člověk často tuší, kam příběh spěje, ale je příjemné si vyústění užít v lovecraftovském rozvláčném tempu, které čtenáře obohatí o skvělý čtenářský zážitek plný mrazivé a děsivé atmosféry.
Velmi podmanivé vyprávění o dobách minulých, které smete nekompromisní vlna pokroku a společenských změn - kolotoč, který se takto točí neustále dokola, co je svět světem. Fabrizio, představitel starých obyčejů a zvyklostí, jenž je však připraven přijmout nové smýšlení a pořádky - co mu také jiného zbývá, je velice sympatická postava, jejíž prostřednictvím je čtenář uveden do pocitů a tísní samotného autora, který je do jisté míry sám hlavním hrdinou tohoto historického příběhu ve skrytu hovořícím o pochmurné přítomnosti plné nežádoucích novot a nevyhnutelných změn.
Knihu jsem dočetla předevčírem v noci a pořád ve mně rezonují pocity vzteku, bezmoci, zoufalství a beznaděje. Autorka bravurně vykresluje život na malém městě - možná spíše na venkově, který se úplně od základu změní, když se přistěhuje nový "okouzlující" soused. Při čtení jsem měla pocity, jako bych tam také bydlela a všemu musela přihlížet bez možnosti cokoli udělat. Měla jsem chuť dražebníka a jeho přisluhovače normálně zastřelit ! Ten konec byl nečekaný a velmi žalostný. Román se mi velice líbil a skvěle se četl. Další kniha, která potvrzuje kvality edice Smrtihlav.
Skvostný počin odborníka na slovo vzatého, jenž nejenom kontroverzní osobu Jana Žižky, ale i další významné osobnosti té doby, husitství jako takové a situaci ve střední Evropě 15.století, položí pod pomyslný drobnohled a v kontextu objektivně zkoumá, odhaluje a přibližuje okolnosti, činy, události a důsledky spojené nejen s nelehkou dobou husitské revoluce. Čtenář nasává nespočet nových informací a poznává, že každá mince má dvě strany a nic není jenom černobílé. Petr Čornej svým vynikajícím dílem opět dokázal, že i literaturu faktu lze psát zajímavou a pro běžného čtenáře čtivou formou. Žižkův životopis v novém hávu nemohl zpracovat nikdo lépe. Děkuji, pane profesore. Nutno pochválit také nádhernou grafickou úpravu knihy.
(SPOILER) Člověk by vůbec neřekl, že je to téměř sedmdesát let stará kniha. Opět se mi potvrzuje, že mi sedí styl autorů minulých generací, kteří nikam nespěchají, rozvíjejí zajímavou myšlenku bez zbytečných hektolitrů prolité krve a nesnaží se nacpat na každou druhou stránku nějakou šokující událost, násilí, sex a kdoví, co ještě. Příběh plyne přirozeně, postupně čtenáři poodhaluje děsivé skutečnosti a napíná ho až do chvíle rozhodujícího vyvrcholení. Nápad s invazivním mimozemským druhem, který se rozmnožuje formou obřích semenných lusků je skvělý. Taktéž způsob přejímání identity jednotlivých lidí je pozoruhodný. Zkrátka - fakt mě to bavilo. Možná jsem konzerva, ale knihy z edice Smrtihlav mě opravdu berou.
Opět jsem se s chutí ponořila do pochmurných vod Krchovského jezera plného veršů temné sebeironie, černého humoru, cynického sarkasmu, tíživé skepse, pocitů marnosti, ubohosti života a nevyhnutelnosti smrti. Každá básnická sbírka J.H.K. je opředena podivnou smrtonosnou pavučinou, která do sebe čtenáře jeho osobitých veršů postupně zamotává, až se sám stává její součástí a více není úniku - jak bolestně slastné...
Zdi mého domu - chrám genia loci
všech prohýřených dnů a děsných nocí
- dny nepočítám, ale noci ano
ty noci, po nichž nepřichází ráno ...
Edice Smrtihlav je zkrátka skvělá a potvrzuje to i příběh inspirovaný skutečnou událostí Dům v Amityville. Výborně napsaný příběh rodiny Lutzových, kteří si dlouho nechtějí připustit, že vysněná koupě domu není až tak úžasná a že je jejich dům v moci temných sil, na které je krátká i samotná církev. Představím-li si, že bych byla svědkem takového řádění zlých mocností, asi bych si nadělala do kalhot a pravděpodobně se pomátla na rozumu. Každopádně si nedovedu představit, že bych tam strávila celých 28 dní - nevydržela bych ani týden. V každém případě jsou příšerné události, které se v tomto domě staly, dodnes předmětem diskuzí. Myslím, že existuje spousta věcí mezi nebem a zemí, na které zkrátka lidský rozum ani věda nestačí.
Vskutku povedená prvotina nadějné autorky, která čtenáři přináší všehochuť strašidelných a děsivých příběhů, na nichž nám dokazuje, že její fantazie má hororomilcům co nabídnout. Věřím, že Eliška Drongová nás v budoucnu potěší dalšími temnými historkami a kdo ví, třeba se od ní dočkáme i delšího literárního díla. Musím také pochválit obálku, která beze zbytku plní svůj účel a ihned přitáhne pozornost.
Příběh Suzy jako další kousek z edice Zrnka temnoty mě příjemně postrašil. Hororově laděná novela v hlavní roli s porcelánovou panenkou se mi líbila. Krásná obálka už sama o sobě leccos napoví. Už od mala nemám panenky nebo např. klauny vůbec ráda, vždy jsem z nich měla hodně divný pocit. Možná právě proto jsem měla fakt husí kůži při představě, že by se něco podobného mohlo stát. Dvě časové roviny rozvíjí smutný příběh dvou děvčátek, který vyvrcholí zlomením kletby a vysvobozením nevinných duší. Jsem ráda i za ten "dobrý konec" - tak nějak se mi ulevilo.
Osudová láska, která přetrvává v hloubi srdce i samotné duše po celý život. Tajemná žena, jež zůstává pod kůží hlavního hrdiny navždy. Setkání po drahné době, které naléhavě rozezní struny touhy, vzájemného pochopení, sounáležitosti, ale také pochyb o všem nynějším a o tom, co je skutečné štěstí. Mysticky laděný milostný příběh o hledání sebe sama, nalézání a ztrátách. Kniha se velmi dobře četla, zaobalila srdce do melancholické nálady.
Zábavné košilaté veršovánky, takový lechtivý "Dikobraz" v básničkách, které člověka uvolní a donutí ho se pousmát. Odlehčená, erotická a hlavně humorná sbírka s příhodnými ilustracemi. Žádná hluboká poezie, ale roztomilá nemravná blbina.
Pečení
Náruživě máčím pusu,
do vnitřku, ne do korpusu.
Jak se na něm zavlní,
hned je buchta s náplní.
Ještě nyní se při pomyšlení na tento literární počin chvěji. Opravdu skvěle napsaná kniha inspirovaná skutečnými událostmi, které se děly v 50. letech minulého století, zanechala v mém nitru hluboký a bolestný dojem. Hrozná představa, že takových odporností byli soudruzi bez mrknutí oka schopní, že rudohvězdný establishment si šel tvrdě za svým a běda, kdo se nepodvolí, ochutná krutost, beznaděj, ponížení, psychologický teror, hlad, žízeň, zimu a obrovský strach nejenom o sebe, ale hlavně o své blízké a spoustu dalšího zla často vedoucího až k smrti člověka. Čest památce všech obětí a lidem, kteří byli tomuto teroru nejenom u nás vystaveni a zničil jim a jejich blízkým život. Přesně jak píše autorka - ostatní většinová, poslušná nebo vypočítavá společnost, přivírala oči, nechtěla vědět, nechtěla slyšet - to by totiž život získal nepříjemnou trpkou příchuť, nevědět je přeci pohodlnější :-( Musím však přiznat, že je jednoduché soudit, když to člověk nezažil a nemůže vědět, jak by se pod tlakem strachu z tehdejších praktik StB zachoval sám.
Autor čtenáři velmi mile a vtipně představí Provence z pohledu Angličana, který se rozhodl do těchto nádherných míst přestěhovat. Úsměvná kniha nás seznámí s místními zvyky, se svéráznou náturou starousedlíků, se zdejší pohostinností, velkým apetitem a všudypřítomným vínomilectvím. Velice příjemný poslech s úsměvem na rtech jsem si užila na Čro Dvojce ve skvělém podání Lukáše Hlavici.
Druhý díl série je takový slabší odvar z prvního. Děj mi připadal poněkud zamotaný a překombinovaný, nicméně jsem se do vize budoucnosti a la Kotleta ráda vrátila a ponořila se do smrdutých stok podzemí, abych se následně mohla podívat, jak si žije smetánka v dobách příštích. Docela mě iritovaly retro songy, ale chápu, že to byl záměr. Zástupy bizarních "bytostí" s různými úpravami a všemožnými bonusovými otvory, a stejně tak manipulovatelný dav, mi přijdou velice uvěřitelné, vzhledem k faktu, kam vše směřuje již v dnešní době. Nechybí svérázná mluva a pár dobrých hlášek.
(SPOILER) Hlavní hrdinka se musí vypořádávat s nelehkými zdravotními obtížemi, které jí přinesl podzim jejího úspěšného života. To však není jediná svízel, která Gwendy trápí. Opět jí cestu zkříží kouzelná skříňka a na bedra jí padne přetěžký úkol, který musí bezodkladně splnit, aby zachránila svět - a sice skříňku zničit, aby se nedostala do nepatřičných, mocichtivých pracek. Poslední díl série byl sice čtivý, ale opět vlažnější, předvídatelný a přišel mi až moc politicky přechucený. Nicméně jsem sérii ráda dočetla.
Velmi emotivní a bezútěšné zrnko temnoty, které v člověku vyvolává různé pocity jako jsou například strach, beznaděj a vztek, protože vědomí, že se takové odpornosti dnes a denně skutečně dějí a většinou nekončí happyendem, je více než tíživé a bolestné. Jednohubka z mé oblíbené edice se skvěle četla a rozvířila v mé hlavě a srdci emocionální bouři.
Skvěle podané svědectví o době, kdy establishment v čele s StB byly "nepřizpůsobivým" lidem stále v patách a šlapaly po jejich osobní svobodě. Ivan Martin Jirous jako jedna z hlavních osobností undergroundu velice čtivě a autenticky vypráví nejenom o okolnostech vzniku, působení a zániku legendární kapely Plastic People of the Universe, ale také o dalších zajímavých lidech této podzemní subkultury, kteří byly minulému režimu trnem v oku. Moc se mi líbila audio kniha, kterou doplňují skladby Plastic People a namluvil jí částečně sám autor a z části Oldřich Kaiser.
Zajímavý, hororově laděný příběh o naštvaném a frustrovaném muži, který se díky své neschopnosti prosadit se a nízkému sebevědomí setkává s ponižováním, ústrky a celkovým nedoceněním jak své osoby, tak své práce, což nevyhnutelně vede k jeho nenávisti k ostatním lidem, zvláště pak potom, co jeho šéf za asistence dalších kolegů ubije jeho jediného opravdového krysího přítele, čemuž však náš hlavní bezpáteřní "hrdina" jenom nečinně přihlíží. Již dříve připravovaná pomsta krysí armády se může bez milosti rozjet naplno...