Most přes Drinu přehled
Ivo Andrić
Román zachycuje třistaletou historii bosenského Višegradu, malého městečka na Drině, kde autor prožil své mládí.
Literatura světová Romány Historické romány
Vydáno: 1948 , Nakladatelské družstvo Máje (Máj)Originální název:
Na Drini ćuprija, 1945
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Most přes Drinu. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (13)
Krásný román. Styl a téma silně připomíná Olbrachta -- oba jsou vášnivými apologety poezie a harmonie starého světa. Je s podivem, kolik se toho vejde na 300 stran, přestože styl je lehký a čtivý. Ze začátku párkrát text působil uměle, vymyšleně, zřejmě proto, že se jedná o dávnou historii. Ale většina románu se odehrává od 2. poloviny 19. století do vypuknutí 1. světové války, kdy je už obraz reality důvěryhodný. Hlavním tématem, na pozadí specifické historie východní Bosny, kde spolu po staletí žijí Srbové a Bosňáci (o Chorvatech nepadne ani slovo, přestože Andrić je etnický Chorvat - zajímavé), je rozpad tradičních hodnot a tradiční společnosti, která se, byť nedokonale, uměla vypořádat se všemi problémy, vnitřními konflikty a rozpory. Modernita přináší definitivní rozkol, který vyústí do 1. světové války.
Druhý ze tří románů jugoslávského spisovatele Iva Andriće (1892–1975), nositele Nobelovy ceny za literaturu (1961), Most na Drině (Na Drini ćuprija, 1945) vznikal stejně jako Travnická kronika a Slečna dělá peníze za druhé světové války v okupovaném Bělehradu, ale vydán byl až po válce. Autor toto své vrcholné a nejznámější dílo věnoval bosenskému městečku Višegrad na řece Drině, kde trávil dětství. Slavný a krásný kamenný most zde byl vybudován v letech 1571–1577 na příkaz Mehmeda paši Sokoloviće, velkého vezíra celkem tří sultánů, a to na strategickém místě, kde stará římská obchodní a vojenská cesta z východu z Istanbulu překonávala řeku Drinu a pokračovala do bosenského vnitrozemí, do Sarajeva a dále k Jadranu. Mehmed paša se narodil nedaleko Višegradu a v dětství byl odvlečen a poturčen.
Andrićův román-kronika ("višegradská kronika") zachycuje dlouhou historii mostu, městečka a krajiny, význam této stavby pro Višegrad a několik staletí válek a etnicko-náboženských sporů, jichž byl most svědkem. Bohatý děj s mnoha postavami a skoky v čase začíná stavbou mostu a končí první světovou válkou; málokterý román se odehrává v tak dlouhém období (a přitom má jen 300 stran). Autor ovšem klade důraz zejména na dobu zhruba od poloviny 19. století. "Hlavní postavou" je most samotný; vše se odehrává na něm nebo v jeho blízkosti, on je svědkem mnoha příběhů, životů, lásek, tragédií, poprav, povstání, nenávisti, válek, povodní i klidných časů a proměn doby i městečka a jako němý svěděk přežívá všechny pohromy; často poškozen, přesto přetrvává jako krásný a užitečný symbol: "...život je nepochopitelný zázrak, protože se sice neustále opotřebovává a drolí, ale přesto trvá a stojí pevně ,jako most na Drině'."
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Most přes Drinu v seznamech
v Přečtených | 43x |
ve Čtenářské výzvě | 2x |
v Doporučených | 6x |
v Knihotéce | 19x |
v Chystám se číst | 75x |
v Chci si koupit | 11x |
v dalších seznamech | 4x |
Štítky knihy
srbská literatura Bosna a Hercegovina historické romány Nobelova cena za literaturu maloměstoAutorovy další knížky
1947 | Slečna dělá peníze |
2009 | Most na Drině |
1958 | Travnická kronika |
1960 | Prokletý dvůr |
1981 | Omerpaša Latas |
Román o čase a dějinách. Neuvěřitelný nápad, který díky mistrovství spisovatele skvěle funguje: Plynutí času (řeky) propojit s něčím pevným a neměnným, jako je most (propojení dvou břehů, národů, států, kultur...). Vyústění románu je strhující a je doslova proroctvím o Jugoslávii.
Jedinečná je postava Lotiky, jedinečná a smutná. A pak ty nadšené nacionalistické řeči Stikoviče a chladné odhalení jeho ješitnosti od Glasinčanina! Všechno tak výstižné a jasnozřivé.
A jeden citát: "Tak jim ubíhá noc a s ní život, plný nebezpečí a útrap, ale jasný, neochvějný a spravedlivý ve své podstatě. Vedeni prastarými a dědičnými pudy cupují ho a rozdělují na chvilkové dojmy a bezprostřední potřeby, v nichž se úplně ztrácejí. Protože jedině tak, když se prožívá každý okamžik zvlášť a nehledí se ani kupředu, ani dozadu, dá se takový život snést a zachovat se při životě pro lepší časy."
Velmi doporučuji.