Možná že odcházíme přehled
Jan Balabán
https://www.databazeknih.cz/img/books/12_/12559/bmid_mozna-ze-odchazime-5De-12559.jpg
4
412
412
Každý z nás se někdy ocitne v situaci, která najednou znejistí vše, co dosud prožil, a před člověkem se rozevře neznámý svět. A právě v takových zlomových okamžicích nacházíme i hrdiny Balabánových povídek, Oldřicha trpícího chorobným strachem z ptáků, Editu opouštějící manžela a opuštěnou milencem, pacienty v protialkoholní léčebně a mnohé další. V těchto textech není žádná protivná spisovatelská ležérnost, se kterou se prostě píše o čemkoliv, v doufání, že autorův vzkaz čtenáři se nějak sám urodí z navršených slov. Ale taky v nich chybí stejně protivná přesymbolizovanost, která nabízí autorovo poselství už jaksi dopředu a dělá z postav a dějů jen strnulé alegorie. Lidé v Balabánových povídkách skutečně “chvíli žijí”, mluví spolu, ptají se a nepospíchají překotně ke katarzi, pozorni ke každodenním událostem a obrazům, z nichž se teprve mohou stát naléhavá znamení. Znamení, která pomohou rozpoznat, zda člověk ve svém osudu — byť alespoň na chvíli — skutečně žil. Kniha zvítězila v tradiční anketě Lidových novin - Kniha roku 2004.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Možná že odcházíme. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (74)
Balabánovy povídky Možná, že odcházíme jsou řečené jako existenciální. Ano. Postavy nejsou nikterak rozsáhle charakterizovány, to by zřejmě ani vzhledem ke krátkosti povídek nebylo možné. Charakterizuje je čtenář, do každého okamžiku si doplňuje postavy o své vlastní zkušenosti z minulosti.
Každá povídka ve mě vyvolá obraz, pocit, okamžik. Kniha velice blízká životu. Okamžik, který by nejraději člověk žil po zbytek života a který však ihned zmizí. Nebo naopak těžký okamžik, který se rozléhá a dere do lidské psychiky i přesto, že dávno pominul.
jako bych četl Čepovy povídky, jen o třičtvrtě století novější - snovost, melancholie, uplývání, zahledění, tichá bolest a malá, malinká každodenní křivda; odněkud z hloubky křesťanská pokora, odevzdání se a smíření
krátké texty jsou jak vytržené z širšího celku, zdánlivě nezačínají ani nekončí, jako když člověk přijde do kina po začátku filmu a odchází ještě před koncem - zapamatuje si dojem, motiv, náladu, upoutá ho zajímavý detail, ztotožní se s nápaditě popsaným detailem, ale těžko jej zachytí a obtiskne do paměti
nejvíc se mi líbila povídka Hořící dítě - zprostředkovala mi onu vzpomínku na dobu raného dětství, kdy jsem ještě neuměl číst
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Ocenění knihy (2)
2005 -
Magnesia Litera
(Litera za prózu)
2004 -
Kniha roku Lidových novin
Kniha Možná že odcházíme v seznamech
| v Právě čtených | 3x |
| v Přečtených | 591x |
| ve Čtenářské výzvě | 78x |
| v Doporučených | 20x |
| v Knihotéce | 147x |
| v Chystám se číst | 223x |
| v Chci si koupit | 23x |
| v dalších seznamech | 2x |
Štítky knihy
Část díla
- A ptáci taky 2004
- Bethezda 2004
- Cedr a kladivo 2004
- Diana 2004
- Do chodníčka 2004
Autorovy další knížky
| 2010 |  Zeptej se táty |
| 2004 | Možná že odcházíme |
| 1998 |  Prázdniny |
| 2010 | Povídky |
| 2006 | Jsme tady |
Velice zajímavé povídky, které i přes svou krátkost zanechávají silnou emoci a nutí k tomu, aby si člověk po každém kousku trochu zapřemýšlel.