Možná že odcházíme přehled
Jan Balabán
https://www.databazeknih.cz/img/books/92_/92399/bmid_mozna-ze-odchazime-25I-92399.png
4
437
437
Krátké prózy Jana Balabána se odehrávají v současnosti, ale nestrádají publicisticky sezónní aktuálností; lokalizovány jsou více či méně čitelně do moravsko-slezských končin, nesvazují je však regionalistická připoutání. Po přečtení povídek Uršula, Kolotoč, U komunistů, Kluk nebo Hořící dítě zůstáváme v ustrnutí: obyčejní lidé, obyčejné děje, ale zcela neobyčejné vystižení toho, co se odehrává v myslích postav, co může být autentickým životním pocitem našich současníků.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Možná že odcházíme. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (77)
Tak asi takhle: V pátek jsem šel zpívat do hospody. V deset odešli štamgasti, Zůstali jen kamarádi. A dvě úžasné zpěvačky. A potichu jsme do půlnoci zpívali. A sobota - krásná. Přiblble jsem se usmíval. Celý den byl krásný. A advent a děti a sbor a koncert. Super. A pak Balabán. A v noci taky a ráno taky a pak žena přichází z kostela. Já končím Balabána. A žena říká, ty jsi smutný, nějak moc smutný...
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Ocenění knihy (2)
2005 -
Magnesia Litera
(Litera za prózu)
2004 -
Kniha roku Lidových novin
Kniha Možná že odcházíme v seznamech
| v Právě čtených | 5x |
| v Přečtených | 620x |
| ve Čtenářské výzvě | 79x |
| v Doporučených | 23x |
| v Mé knihovně | 150x |
| v Chystám se číst | 262x |
| v Chci si koupit | 28x |
| v dalších seznamech | 2x |
Štítky knihy
Magnesia LiteraČást díla
 |
A ptáci taky 2004 |
 |
Bethezda 2004 |
|
Cedr a kladivo 2004 |
|
Diana 2004 |
|
Do chodníčka 2004 |
Autorovy další knížky
| 2010 | Zeptej se táty |
| 2004 | Možná že odcházíme |
| 1998 | Prázdniny |
| 2010 | Povídky |
| 2006 | Jsme tady |
O Balabánovi som prvýkrát počula v knihe Jana Němca Možnosti milostného románu. On ho veľmi obdivoval a bol viac než zronený, keď sa dopočul o jeho nečakanom úmrtí. Potom prešli roky, v mojich čitateľských okruhoch sa neobjavoval, ale teraz posledné mesiace som o ňom, kde tu videla zmienky a neustále sa vynáralo, že jeho kniha Možná že odcházíme vyhrala ocenenie Kniha desetiletí. (možno viete ako som na tom s názorom o knižných oceneniach, že ocenené knihy mi často nesadnú, a tak som jej dala šancu. A hlavne, česká literárna scéna produkuje podľa mňa posledné roky kvalitnú súčasnú beletriu, a hlavne veľa. Nuž, a ak spomedzi toľkých kníh je práve táto knihou desaťročia?!).
Poviedky sú rôznorodé, o ženách i mužoch, skôr kratšieho rozsahu. Ale motívy v každej jednej sú viacmenej veľmi podobné. Pocity smútku, stagnácie, rezignácie, bezvýchodiskovosti života, melancholických nálad, o zdanlivej nepodstatnosti a "pomýjivosti" života.
Čítalo sa mi to dobre, jazyk ľahko pochopiteľný, aj keď som pri niektorých postavách musela hlbšie premýšľať, prečo vôbec zažívali také pocity rezignácie a samoty...
Kniha mi však neprirástla k srdcu. Nemala som duševné precitnutia, ani slzy na krajíčku, ani smiech cez slzy, ani dušebôľ. Za mňa žiaľ "iba" kniha, a možná že tímhle tenhle post ukončím a taky odcházím.