Muži v ofsajdu přehled
Karel Poláček
Číst Muže v ofsajdu znamená vrhnout se do rozkošné zábavy a nechat se bavit Poláčkovým skvělým humorem, trefností obrazů a scén ze života fotbalových fandů (a nejen Viktorie Žižkov, Slávie a Sparty, o nichž je v knížce řeč). Znamená to také zamyslit se nad tím, jestli je opravdu všecko v takovém pořádku, v jakém si myslí, že žijí pan Načeradec, starší a mladší Habásko a ostatní postavy světa pražského a ze 30. let naší éry, a jestli krom trefnosti řečeného Poláček neříká - a jak výmluvně a literárně dokonale! - čtenáři i cosi dalšího, třebas o tom, jak málo je žít jen život fandy.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Muži v ofsajdu. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (91)
Nejsem fotbalovým fanouškem. Ale i tak jsem se do knihy pustil. A dost se mi to líbilo. Hlavním tématem byl fotbal, ale i společenské poměry třicátých let dvacátého století. Tato doba mě fascinuje a když to porovnám s dnešní dobou, tak je to dost rozdílné (aby si dvaceti šesti letý muž bral sedmnáctiletou dívku, je v dnešní době dost zvláštní). Líbí se mi Poláčkovo inspirace židovskou vírou, ale místo židovské víry je zde fotbalová víra. Za mě povedený román, o dost lepší než Bylo nás pět.
Další výborná kniha z pera páně Poláčka. Nad čím moje srdce opět zaplesalo je nádherná čeština, jíž je kniha psána. Je psána s glancem a pozlátkem minulé doby. Což se dá krásně promítnout např. u "fandění" a chování se u fotbalu.
Příběh jako celek jsem si moc užil. Je napsán opravdu zdařilo, poutavě a u jeho čtení jsem se ani za mák nenudil. Eman mladší a pan Načeradec se stali mými souputníky při cestách, kde mi jejich peripetie nejednou ukrátily dlouhou chvíli. A nejednou jsem se při čtení zazubil od ucha k uchu. Po dočtení knihy byl konec opravdovou třešničkou na dortu a dal celému příběhu krásné završení.
Některé kapitoly jsou napsány opravdu výborně, jmenovitě třeba kapitola 19 (O malém pánovi), kapitoly 44-45 (Zanedbaná výchova slečny Emilky + Emilka prospívá ve vědách) kapitola 51 (Eman se nekouká a pan Načeradec nezpívá), kapitola 73 (Emilka vzala z rukou pana otce poučení) a i další. Nechci však přespřílišně šířit spoilery, tak zůstanu u tohoto mála. Kapitoly jsem nevybral jen tak - ve filmu totiž tyto (a nejen tyto) kapitoly naprosto chybí, přičemž já bych je řadil mezi jedny z těch nejzdařilejších.
Hned po dočtení jsem si totiž střihnul ještě filmový snímek z roku 1931. V porovnání s ním musím knihu řadit o třídu výš. Nejenom kvůli tomu, že do filmu se mnoho výborných scén, viz výše, nevešlo. Nevím proč, jsem si po čase čtení začal pod panem Načeradcem představovat obličej J. Marvana. Na tu roli by se mi opravdu hodil. I když musím uznat, že ve filmovém zpracování Hugo Haas byl též výborný. Což se nedá říci o obsazení Emana mladšího a paní Hedviky.
Suma sumárum uděluji knize obstojných 80%. K dokonalosti přeci jen věchýtek schází. I tak kniha opravdu za přečtení stojí.
Související novinky (1)
Knižní novinky (14. týden)
04.04.2021
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Muži v ofsajdu v seznamech
v Právě čtených | 6x |
v Přečtených | 650x |
ve Čtenářské výzvě | 55x |
v Doporučených | 38x |
v Knihotéce | 363x |
v Chystám se číst | 101x |
v Chci si koupit | 9x |
v dalších seznamech | 7x |
Štítky knihy
humor zfilmováno Žižkov HC Slavia Praha fotbal, kopaná
Autorovy další knížky
1979 | Bylo nás pět |
1965 | Muži v ofsajdu |
1966 | Edudant a Francimor |
1967 | Hostinec U kamenného stolu |
1958 | Dům na předměstí |
Zaujalo mě to hodně, čekala jsme že to bude nudné jako za mně, tankový prapor, ale fakt to bylo super, jsem moc ráda že jsem si jí přečetla, a k maturitě doporučuji.