Myšlení přírodních národů přehled

24.11.2020

Navazuji na předchozí komentář: tato kniha je naprosto základní pro všechny naivní vzývače multikulti. Poučí je o tom, že ne všichni lidé myslí jako oni (my).
"Když jsem se zeptal Dinků, koho bych měl vzývat jako svá klanová božstva, a když mi poradili Psací stroj, Papír a Nákladní auto, byl to žert jenom zpola, cožpak nebyly právě tohle věci, které vždycky pomáhaly lidu, k němuž jsem patřil, a které Evropané zdědili od svých předků?"
Zamysleme se na tím, kdo jsme:
"Uniformita každého druhu nevnuká pouze představu společného původu, ale také myšlenku, že tvorové, kterým se do té míry nedostává individuální originálnosti, kteří jsou vybaveni vlastnostmi tak striktně vyměřenými - řekli bychom skoro: vyměřenými pravítkem a kružítkem - nejsou asi žádnými samostatnými činiteli, jejichž chování by záviselo na jejich vlastní libovůli, nýbrž spíše kopiemi nějakého společného vzoru nebo nástroji sloužícími božstvům, která je ovládají."
Haha! Kdyby se autor dnes zeptal Dinků (z jižního Súdánu), jaká bychom měli mít božstva, asi by byl na prvním místě bůh zvaný Internet. Nebo vás ovládá něco jiného?
Je velmi poučné a osvěžující nahlédnout "do hlav" jiných národů!

21.07.2017

Opakuji stále a stále dokola, že každá kniha, která nás vystrkuje z našich pohodlných pozic je hodna pozornosti. A hned z kraje prozradím, že Myšlení přírodních národů se do této skupiny knih řadí.

Jsme jakožto majitelé počítačů, mobilních telefonů, aut a letadélek opravdu diametrálně odlišní od lidí, kteří žijí zabydleni v mýtech, chodí (polo)nazí a jejichž bytí by nadutec označil za "jednoduché" ?

Lévi-Strauss se zaměřil především na mýtus a pomocí nástroje strukturální analýzy odkryl v mýtu logiku, která se dá těžko označit za „primitivní“. Pokud bychom přesto chtěli nějaké rozdíly zmínit, tak určitě nebudou spočívat v kvalitě intelektuálních operací, ale spíše budou spočívat v povaze věcí, k nimž se tyto operace vztahují. Tohoto vztahování se k odlišným objektům si všimli například technologové. Pokud se zaměříme na způsob zhotovení železné a kamenné sekery zjistíme, že jedna není lépe vyrobena než druhá. V podstatě jsou vyrobeny obě stejně dobře, ale liší se pouze materiálem.

Západní myšlení označuje Lévi-Strauss jako „myšlení stejného“. Toto myšlení se vyznačuje tím, že nereflektovaně převádí to, co označí za „jiné“ na „stejné“. Vše se podřizuje západní logice, normám a hodnotám. Západní věda se díky tomuto přístupu chytila do pasti svého vlastního eurocentrismu a západního centrismu. Jak píše Naděžda Pelcová ve knize Vzorce Lidství: „Nepoznávala to jiné (kulturu, myšlení, jazyk, hodnoty ostatních kultur a civilizací) jakožto jiné, ale vždy už je vztahovala ke kultuře vlastní brané za absolutní kritérium srovnání, univerzální měřítko.“ Proto nás nemůže překvapit, že antropologie minulých dvou století neváhala, ačkoli si předsevzala za cíl objektivnost a nezaujatost, pro popis jiných kultur, používat slova se silně pejorativním nádechem, jako „divoši“,„primitivové“, „primitivní kultura“ nebo „primitivní jazyky“.

Snahou Claude Lévi-Strausse bylo především osvobodit západní myšlení od těchto předsudků eurocentrismu. Myšlení těchto přírodních národů nenazývá „divošské“, nýbrž „divoké“. Zatímco v západním myšlení vyznáváme racionální a logické struktury, tak ve světě divokého myšlení je pojem nahrazen obrazem. Při popisu reality se používá jiných výrazových prostředků, jako například symbolu či metafory. Západní způsob myšlení se zabývá abstrahováním a přesným vymezením pojmů. Divoké myšlení se řídí jinou, ale v žádném případě podřadnou, „logikou“ než je ta naše. Lévi-Strauss emancipoval „divoké myšlení“ od předsudků eurocentrismu, které toto „jiné“ nepoznává jako „jiné“, ale hodnotí jej podle svých měřítek.

Důležité je podle Lévi-Strausse to, že všichni tvůrci i příjemci mýtů mají společnou architekturu mysli a odlišují se pouze konkrétními podmínkami jejich uplatnění.