Smutné tropy přehled
Claude Lévi-Strauss
Cestopis francouzského etnologa světového jména, věnovaný kmenům Jižní Ameriky. tj. Kaďuvejům, Bororům, Nambikwárům, Tupíům-Kawahíbům. Autor zakladá své líčení na dlouholetém trpělivém studiu a zejména na pozorování v terénu. Tato důkladná studijní i praktická příprava umožňuje mu potom vysvětlovat jednotlivě detaily kultury z jevů zdánlivě bezvýznamných a říkat nejenom to, co viděl a prožil, ale i to, co si zmíněné kmeny myslí o sobě a o světě. Knihu doprovází množství náčrtů, kreseb a fotografií.... celý text
Literatura naučná Cestopisy a místopisy
Vydáno: 1966 , OdeonOriginální název:
Tristes Tropiques, 1955
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Smutné tropy. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (6)
Musím říct, že Smutné tropy příliš nenaplnily má očekávání. Kniha mi přijde velmi nevyvážená a to, jak autor místy myšlenkově a geograficky přeskakuje na základě volných asociací, mi příliš nesedlo. Některé pasáže (ty skutečně cestopisné a skutečně etnografické) jsem doslova hltala. Jiné šly poněkud mimo mě. Lévi-Straussovi úvahy byly velmi inspirativní a zajímavé nejen pro to, že jsou to úvahy zásadní osobnosti etnografie. Ovšem byly často poněkud rozplizlé. Pětistránkový popis západu slunka a stránku a půl dlouhý vyčerpávající výčet toho, co lze koupit na nějakém bazáru, mě čtenářsky doslova drtili. Přibližně mezi stranou třicet a sto jsem byla přesvědčená o tom, že knihu odložím na neurčito. Ale je to Lévi-Strauss... a já mám knihu ve čtenářské výzvě... Nevzdala jsem a jsem za to ráda. Ale asi bych váhala ji někomu doporučit. Smutné tropy - meditující, filosofující, ale i informačně výživné, jsou spíš pro skutečné čtenáře, kteří nepotřebují, aby se jim kniha příliš podbízela. Nebo možná pro ty, kterým nevadí, že je autorovi upřímně z duše jedno, jestli ve vás vzbudí chuť ji fakt dočíst do konce.
Zásadní etnografické dílo, které má co říct i více než půl století od svého vzniku. Trochu archaicky dnes vyznívá květnatý styl, k jakému se Lévi-Strauss občas uchyluje (přiznám se otevřeně, že třeba obšírný popis západu slunce při plavbě Atlantikem mě dost nudil), na druhou stranu způsob, jakým předmět svého bádání zasazuje do širšího filozofického kontextu, je překvapivě moderní a stále platný. Vedle cestopisných a etnografických postřehů a analýz (ty se zdaleka netýkají pouze „primitivních“ indiánských kmenů) tu totiž najdeme i mnoho podnětných zamyšlení nad samotným smyslem takového počínání. Se značnou dávkou skepse se Lévi-Strauss ptá, co vlastně etnografie a antropologie vypovídají nejen o předmětu svého výzkumu, ale rovněž o civilizaci, která tyto vědecké obory stvořila. V podobných úvahách vidím asi největší přínos knihy.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Smutné tropy v seznamech
v Právě čtených | 6x |
v Přečtených | 66x |
ve Čtenářské výzvě | 2x |
v Doporučených | 4x |
v Knihotéce | 71x |
v Chystám se číst | 74x |
v Chci si koupit | 12x |
v dalších seznamech | 5x |
Štítky knihy
Indiáni kulturní antropologie 19.-20. století Jižní Amerika Brazílie etnografie, národopis přírodní národy
Autorovy další knížky
1966 | Smutné tropy |
2000 | Myšlení přírodních národů |
1999 | Rasa a dějiny |
1993 | Mýtus a význam |
2001 | Totemismus dnes |
dávám pět ze šesti , ale tu poslední upírám spíše sobě , než autorovi, Strauss je realista s kontemplativní úchylkou a jeho pochybnosti o existenci sebe samotného , stejně jako přesvědčení o rozměrech nicoty a smyslu bytí v kontrastu s úlohou lidského myšlení a konání dávají čtenáři fakt zabrat. Naproti tomu jeho definice a kritický náhled na témata, jako svoboda, islám nebo " vyspělá" (nebo spíše vyčpělá ?? ) západní kultura jsou evidentně trefou do černého. Tu poslední hvězdu pošlu pomyslně dodatečně Claudeovi i sobě,...jemu za vytříbený sloh a sobě za pochopení částí textu , ke kterému se hodlám ještě vrátit... a nebo nevrátím ? a nechám Leviho myšlenky doznít.... a počkám , až mi je život podsune v krystalizované podobě jako konfrontaci s reálnou situací