Na Afriku zapomeň přehled
Vladana Gomes Adolfo
Vladana snad od malička toužila žít v Africe. Aby se svému snu přiblížila, otevřela v Ostravě Afro kavárnu. A když jí do života vstoupil sympatický Angolan Eurico, mohla se konečně přestěhovat na černý kontinent. Stala se součástí africké rodiny, začala podnikat a dočkala se svých vysněných dobrodružství. Jaká ve skutečnosti jsou? Jaké to je být Evropankou v africké rodině? Splněný sen, nebo africké peklo?... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Na Afriku zapomeň. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (12)


Je to iné hodnotiť, keď človek pozná autora, ľudské a silné pozadie vzniku toho diela, detaily, dôvody rozhodnutí, čo všetko si museli tie postavy vybojovať, inak sa to číta a mnohé sa odpúšťa. Proste nedokážem byť asi úplne objektívna, no nadšenie z manga, baobabov, trhu a svadby s princom ma skrátka nadchlo, Vladane som to zo srdca priala a denníkový štýl mi nevadil, bolo to úprimné a keďže viem, ako to bolo ďalej, užite si to, nie je to vymyslené - rozprávky sa dejú, aj tie africké :)

Kniha mne vůbec nezaujala, ani svým stylem psaní a ani ničím jiným. Knihu jsem ani nedočetla.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Na Afriku zapomeň v seznamech
v Přečtených | 42x |
ve Čtenářské výzvě | 4x |
v Doporučených | 1x |
v Mé knihovně | 39x |
v Chystám se číst | 21x |
v Chci si koupit | 5x |
(tato data se aktualizují 1x za hodinu.)
Autorka byla do Afriky a všeho kolem toho zakoukaná již dávno před setkáním se svým angolský. princem. Trochu mne ale zaráželo, že nevěděla, jak to funguje v takové zemi, když se tam chtěla přestěhovat a o povaze místních lidí. Zažila pak trochu šok, ale naštěstí měla bohatého přítele, který vše zaplatil a téměř nic nebyl problém.
Čekala jsem trochu poutavější vyprávení, i když Bílá Masajka může být jen jedna no. :-) Místy, hlavně při ději v Česku, jsem se nemohla moc začíst. Přínosem pak byly fotky uvnitř knihy, kdy si člověk mohl alespoň trochu představit ten svět popisovaný v knize.
Ale pořád ve mně hlodá ta myšlenka, že měla autorka opravdu velké štěstí, že narazila na toho bohatého Afričana. Jak by asi vypadal příběh, kdyby byl manžel z méně bohaté rodiny. Další věc co nechápu je, opustit svoje dospívající dcery, které mne potřebují, abych si plnila svoje sny. To si nedokážu představit, maximálně odjet do jiného města a to i vůči starším rodičům.
Autorce určitě přeji, aby jí firma s mýdlem dál prosperovala a aby jim vřelé vztahy v rodině i nadále fungovaly tak hezky, jako doposud.