Na pomezí Eternaalu (6 povídek) přehled
Vilma Kadlečková
Argenit. Pozůstatek dávných netechnických civilizací. Zdroj psychotronické energie, nástroj moci, brána poznání – a pro někoho smrt. Na hranicích vesmírné říše Eternaal pátrají po krystalech argenitu tři dobrodruzi. Trosečník z pozemské generační lodi se snaží o návrat. Na zničené planetě vzdoruje vesmírným dobyvatelům poslední král. Velekněžka mimozemské Církve čelí intrikám kosmických Lodí... zatímco v hlubinách skal na planetě chladného rudého slunce se probouzí prastará bytost... Nečekaně vyzrálá románová prvotina Vilmy Kadlečkové vyšla v roce 1990 a od té doby se zařadila mezi klasiku české science fiction. Všem čtenářům, kteří si oblíbili autorčin hutný a originální styl i působivé vize v budoucím „argenitovém vesmíru“, nabízíme toto dílo v upraveném, druhém vydání. Reedice šesti příběhů o argenitu, které vznikaly postupně v posledních dvaceti letech, zavede čtenáře do blízké i vzdálené budoucnosti v blízkém i vzdáleném vesmíru. Vilma Kadlečková (1971) si ponechává statut originální autorky české fantastiky a každá její nová kniha čtenáře potěší něčím nečekaným. Vedle románu Na pomezí Eternaalu tak překvapila propracovanou vizí fiktivního světa s vlastním slovníkem a dějinami v románech Meče Lorgan (1993) a Stavitelé věží (1994) stejně tak jako v povídkové sbírce Jednou bude tma (1991) a v novele „O snovačce a přemyslovi“, otištěné v antologii Imperium Bohemorum (Albatros 2007).... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Na pomezí Eternaalu (6 povídek). Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (6)
Podivuhodně prázdná planeta - jedna vesnice, dvě základny střežené jen jednotlivci - to je při významu toho místa divné.
Původní vydání z roku 1990 jsem četl naprosto bez dechu. Invence autorky, které tenkrát bylo 21 let mi dodnes připadá naprosto neuvěřitelná. Každopádně Vilma je vyjímečná spisovatelka.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Na pomezí Eternaalu (6 povídek) v seznamech
v Přečtených | 41x |
ve Čtenářské výzvě | 2x |
v Knihotéce | 27x |
v Chystám se číst | 13x |
v Chci si koupit | 5x |
v dalších seznamech | 1x |
Část díla
Beztvaré měnící se
2010
Fomalhiwský mýtus o stvoření světa
2010
Na pomezí Eternaalu
2010
O nepostradatelnosti karwillových bobulí
1994
Poslední pevnost Šipky
1989
Autorovy další knížky
2013 | Jantarové oči |
2016 | Hlasy a hvězdy |
2013 | Led pod kůží |
2014 | Pád do temnot |
2014 | Vidění |
O knize nějak nevím, co si mám myslet. Podle toho, jak je prezentována, se jedná o skvost české fantastiky, ale já to tak prostě necítím.
Na začátku jsme byli hozeni do úplně jiného světa, bohužel ale značně nesrozumitelného. Spousta divných slov, spousta divné fyziky, která nebyla nijak vysvětlena... Kdyby se jednalo o povídkovou knihu, která byla doplňkem k již existující sérii, pak by to bylo v pořádku. Jenže ona nebyla. Jedná o povídky nezávislé na nějakém původním příběhu. Na knize je znát, že se jedná o autorčinu prvotinu, jelikož na dost věcech tam je potřeba zapracovat a to i přesto, že toto je reedice původních příběhů a možná už nějakou tou korekturou prošly. Přesto se nedá autorce upřít velká fantazie, kterou se nám pokusila zprostředkovat. Pokud bych měla hodnotit samotné příběhy, tak ten první byl bezesporu nejnáročnější, jelikož přesně v něm jsme se poprvé s tímto divným světem setkali.