Nad propastí byla tma přehled
Auður Ava Ólafsdóttir
Kafkovsky laděný příběh o proměně a znovuzrození jednoho muže „Mámě děkuju za to, že mě porodila, a holkám, že se mnou spaly. Jsem muž, který za sebe děkuje.“ Zapsal si dvacetiletý Jónas do deníku. Teď mu táhne na padesátku, je rozvedený a právě zjistil, že není biologickým otcem své dcery. Muž činu, domácí kutil, který vlastníma rukama spraví cokoli, náhle ztratil chuť do života. Rozhodne se odjet na cestu, z níž se nemíní vrátit. S sebou si přibalí jen brašnu s nářadím a staré deníky. V Hotelu Silence, kde se ubytuje, však začne své jizvy spatřovat v novém světle.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Nad propastí byla tma. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (26)
Extrémně nepřekvapivá, byť hezky napsaná kniha. Ale za mě prostě mnohem levnější literatura, než kam cílí a jak je vnímaná.
Malá knížka, přečetla jsem jí během jednoho dne. Napsaná je zvláštním stylem, který mi moc nevyhovoval, ale některé myšlenky byly trefné a jejich vyjádření se mi líbilo.
Související novinky (1)
Knižní novinky (19. - 25.11.)
19.11.2018
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Ocenění knihy (1)
2018 -
Literární cena Severské rady
Kniha Nad propastí byla tma v seznamech
v Přečtených | 135x |
ve Čtenářské výzvě | 36x |
v Doporučených | 10x |
v Knihotéce | 81x |
v Chystám se číst | 101x |
v Chci si koupit | 17x |
v dalších seznamech | 2x |
Autorovy další knížky
2012 | Výhonek osmilisté růže |
2018 | Nad propastí byla tma |
2017 | Listopadoví motýli |
2021 | Matka světla |
2013 | Pět severských her |
Autorka tentokrát skrze téma války a krize středního věku hlavního hrdiny na sebe vrší emocionálně náročné detaily a situace. Ačkoliv je mi její způsob nazírání na svět, způsob uvažování a vnímání světa blízký, tak mě zároveň dráždí lacinost s jakou se tentokrát snaží s mými city manipulovat a s jakou téma matky a dítěte ve válkou zasaženém městě vytěžuje. Celá situace popsaná v knize je povrchní, chybí jí komplexnost, hloubka, pevný základ. Celé to ještě shazuje plochost young adult stylizace. Mám pocit, jako bych četla něco jako pouťovou tretku pro intelektuály - voňavou, pestrou a lákavou, která se ale brzo rozpadne, zlomí a skončí ve smetí. Autorka stejně jako třeba H. Murakami jde vstříc touze příslušníka unavené střední třídy uniknout ze světa vyčerpávajících vztahů a povinností, vydat se na cestu, zmizet někde na neznámém místě, být jen sám se sebou někde, kde o mě nikdo nic neví. Musím se přiznat, že já tuhle hru s podobnými autory obvykle hraju ráda, ale tentokrát mám pocit, že se autorka ani nesnažila přidat i nějaký benefit v podobě prožité katarze, protože ten příběh je prostě natolik "papundeklový", že mě nedokáže strhnout. Jako by autorka prostě jen chtěla napsat další knihu do počtu. Necítím v ní tvůrčí přetlak, vnitřní pnutí, naléhavou potřebu tenhle příběh vyprávět světu. A nakonec mám pocit, že pokud už spisovatel sáhne po utrpení a válce jako prostředku ke generování čtenářových emocí, měl by tak dělat s rozvahou a úctou ke všem skutečným obětem, jakkoliv se jeho příběh na realitě nezakládá. Moc mě to mrzí, po Výhonku osmilisté růže jsem od Auður Avy čekala mnohem víc.