Nadace a Země přehled
Isaac Asimov
Nadace / Nadácia série
< 5. díl >
"Hary Seldon… narozen v roce 11 988 galaktické éry, zemřel roku 12 069. Tato data se častěji uvádějí ve vztahu k současné éře Nadace jako léta – 79 až 1 e.n.. Pocházel z rodiny náležející ke střední třídě, narozen na Heliconu v sektoru Arktura (kde byl prý jeho otec, podle nijak hodnověrných pověstí, pěstitelem tabáku na hydroponických plantážích planety), brzy se u něj projevily úžasné matematické schopnosti, o kterých koluje spousta historek a některé z nich se navzájem protiřečí. Ve dvou letech prý… …není pochyb o tom, že největší zásluhy má na poli psychohistorie. Seldon do této oblasti vstoupil v době, kdy sotva přesahovala souhrn nepřesných axiomů, učinil z ní důmyslnou statistickou nauku… …nejlepším existujícím pramenem, který nás může seznámit s podrobnostmi jeho života, je životopis z pera Gaala Dornicka, který se jako mladík se Seldonem dva roky předtím než tento velký matematik zemřel. Historie jejich setkání…" Encyclopedia Galactica' 'všechny uvedené citace z Encyclopedia Galactica byly se svolením vydavatelů převzaty z jejího 116. vydání, které v roce 1020 e.n. vyšlo péčí Nakladatelství pro Galaktickou encyklopedii na Terminu.... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 1992 , AG KultOriginální název:
Foundation and Earth, 1986
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Nadace a Země. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (53)
Poutavé, strhující, ale místy zdlouhavé. Jako by to autor schválně natahoval, protože měl dostat zaplaceno za napsané znaky. Ostatně se v tomto ohledu sám přiznal. Po čtyřiceti letech se vrátil k Nadaci z důvodu, že za to dostal balík.
Přes veškerou úctu k autorovi… jde to znát. Hlavně ta propast čtyřiceti let. To otevření děje znovu a jeho nové rozpracování a propojení s romány o robotech.
I přes to je to skvělé počtení a místo na výsluní Nadaci náleží právem.
Se závěrem se ale ztotožnit nedokážu. Ten konec je pro mě nepochopitelný. Hivemind jako nejlepší způsob uspořádání, utopení lidské individuality v moři všepohlcujícího supervědomí, to prostě není můj šálek čaje (ani kávy, lihoviny, okeny, dehtu nebo čehokoliv jiného).
Pár zajímavostí z knihy:
1. cena svobody: "… A jestli představují kriminálníci cenu, kterou musíme platit za rebely, kacíře a génie, jsem ochoten ji platit. Přímo požaduji, aby ta cena byla placena."
2. rovnost? "Všechny části Gai jsou živé a po této stránce rovnocenné, nicméně některé, jako například lidé, jsou zřejmě rovnocennější než ostatní."
3. Ekologie: " Taková společnost by se určitě rychle zničila. Nemyslím, že by bylo možné, aby si lidé neuvědomovali důležitost zachování právě těch základních složek, které je udržují naživu."
4. Omezenost lidského jazyka: "…Ale to je chyba našeho jazyka… Žádný lidský jazyk nebyl vyvinut se zřetelem na hermafroditismus."
Závěr Nadace je jiný a když si čtu komentáře, tak jim skutečně všem rozumím. Nesouhlasím ale s tím, že se jedná o variaci na Odysseu, byť ten koncept je obdobný - ve skutečnosti skrz cestu Trevizeho s členy posádky sleduje Asimov vývoj planet z původní kolonizace vesmíru. Čtenář se tak opět dostane na Auroru, která ve své nabubřelosti nepřežila, na Solárii, kde se vytvořila extrémně asociální společnost (víc než kdy předtím), podívá se i na jiné planety. Opět - ano, pokud čtenář je obeznámen především s robotickou sérií.
Tím ovšem chápu, že takový postup se může jevit nepochopitelným, protože Nadace vystupuje jako samostatná série a přesto - její závěr reflektuje události, které přímo v Nadaci nejsou.
Ano, nekončící dišputace na téma Gaia vs. individualismus můžou být otravné, mě třeba bavily s tou vědomostí, co vlastně stojí za Gaiou a proč si sama Gaia není schopna odpovědět na všechny Trevizeho otázky a argumenty.
Samotný závěr, že buď zůstaneme individui a pak jsme odsouzeni k vzájemnému nepřátelství na věky, nebo se staneme superorganismem - Asimov není filosof, nepokouší si na něj ani nějak extra hrát. Skutečné rozloučení teprve napíše.
Jinak nevím co dodat, je to takový klasický Asimov, zase postavy chodí na záchod, zase se řeší prsa, sprchování a sex. A nemám problém s tím přiznat, že trochu neodhadl svou závěrečnou myšlenku v rozsahu knížky a - bohužel - tím jak chtěl knihu napsat v duchu začátku série, tak se mu lehce vymkla z kontroly.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Nadace a Země v seznamech
v Právě čtených | 7x |
v Přečtených | 950x |
ve Čtenářské výzvě | 16x |
v Doporučených | 44x |
v Knihotéce | 356x |
v Chystám se číst | 83x |
v Chci si koupit | 45x |
v dalších seznamech | 4x |
Autorovy další knížky
2009 | Nadace |
1993 | Já, robot |
2009 | Nadace a Říše |
1993 | Konec Věčnosti |
2010 | Druhá Nadace |
(SPOILER) Tak se nám to nějak poskládalo dohromady, přes tisíce let historie... Obávám se ale, že docela naivně. Ostatně, kvůli naivitě, zejména kolikrát nesmyslných dialogů, které jdou i proti elementární logice, dávám tak nízký počet hvězdiček. Na druhou stranu potěšilo, že Asimov měl představu, že od Alfy Centauri uvidíme stejná souhvězdí jako odtud a že Slunce by se promítalo do souhvězdí Kasiopey. Všechno nám pak končí hezkým Deus ex machina - a to doslova, protože v tom má své umělé prsty starouš R. Daneel Olivaw. Omlouvám se všem fanouškům Nadace, ale pro mě místy opravdu nic moc, celkově trochu infantilní a třeba ta myšlenka Gaiy a Galexie mi fak vůbec nesedí...