Nadace na hranicích přehled
Isaac Asimov
První Nadace nabývá zdání vlastní převahy, zdání vítězství nad Druhou Nadací, a v Galaxii si získává stále silnější pozici, aniž vůbec tuší, že Druhá Nadace pořád existuje. Od založení První Nadace právě uplynulo čtyři sta devadesát osm let. Ocitá se na vrcholu moci, ale přesto se najde jeden člověk, který nedá na to, jak se věci na první pohled jeví… Slavný americký autor rozehrává pokračování ojedinělé sci-fi trilogie Nadace, Nadace a Říše, Druhá Nadace.... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 1992 , AG KultOriginální název:
Foundation's Edge, 1982
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Nadace na hranicích. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (60)
Trilogie? Kdepak! Šup sem se čtvrtým dílem.
A ono to kupodivu je dost čtivé. Nejen že čtvrtý díl krásně navázal na předchozí trilogii, navíc navázal i na sérii o robotech.
"Robot je staré slovo, z dnes už neznámého jazyka, i když podle tvrzení našich vědců se jeho význam vztahuje k práci."
Možná o trochu slabší než původní trilogie, ale jako navázání vůbec ne špatné. Navíc propojení s dalšími částmi Asimovova universa.
Související novinky (2)
Láska naslepo, Bez krve, a další knižní novinky (13. týden)
27.03.2022
Knižní novinky (3. týden)
16.01.2022
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Ocenění knihy (2)
1983 -
Hugo Award
(Best Novel)
1983 -
Locus Awards
(Best SF Novel)
Kniha Nadace na hranicích v seznamech
v Právě čtených | 4x |
v Přečtených | 1 001x |
ve Čtenářské výzvě | 15x |
v Doporučených | 53x |
v Mé knihovně | 372x |
v Chystám se číst | 85x |
v Chci si koupit | 41x |
v dalších seznamech | 4x |
Autorovy další knížky
2009 | Nadace |
1993 | Já, robot |
2009 | Nadace a Říše |
1993 | Konec Věčnosti |
2010 | Druhá Nadace |
No a teď už můžeme jen v poklidu kontemplovat - rozhodující síly galaxie se dostávají na vrchol svých schopností, aniž by ještě definitivně nerozpadl plán Hariho Seldona, byť tuto pevnou linku již předchozí kniha ukázala zpochybnila a ukázala v prostě nahotě.
Asimov zde bezpochyby načíná - po úvodní trilogii - druhou (nebo kolikátou vlastně) slupku svého eposu, přitom zavrhuje vlastní narativ, se kterým tuto trilogii vlastně spojil. Skutečně zavrhuje? Ne..
Byl to úmysl a schopnost sáhnout do celé myšlenky, ale navíc to udělal tak, že nejenže vybudoval celou novou skořápku, ale dokonce ještě zesílil originální znění vlastního výtvoru.
Způsob, jakým Asimov doplnil původní trilogii je naprosté mistrovství a tato kniha - a následující - jsou jen výsledky autorovy tvořivosti. Perfektní, pro mě osobně společně s Roboty a impériem nejdrtivější kniha celého eposu.