Naděje v dějinách přehled
Martin Bedřich , Tomáš Petráček
https://www.databazeknih.cz/img/books/44_/449083/bmid_nadeje-v-dejinach-lzw-449083.jpg
5
37
37
Historie jako zdroj porozumění naší současné situaci. Kniha rozhovorů se známým historikem, teologem a katolickým knězem Tomášem Petráčkem propojuje řadu světů. Petráčkovy úvahy o dějinách a dějinnosti se proplétají s jeho reflexí současného křesťanství a katolické církve, stejně jako celé společnosti.
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Naděje v dějinách. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (14)
Velmi zajímavý rozhovor, i když nejsem v katolické, ani jiné církvi. Možná, kdyby tu církev vedli takoví, jako je pan Petráček, že bych o tom uvažovala ...
Začátek byl pro mě trochu těžší na pochopení, hlavně ty otázky byly takové hutné. Ale pak jsem se do toho dostala a je fakt, že tím, že se tázající v problematice orientuje, tak to má jinou hloubku než rozhovor v nějakém časopisu.
Podnětný rozhovor, vyzvedávám zejména řadu námětů na přemýšlení. Bohužel kvalitu knihy sráží velké množství překlepů.
Související novinky (1)
Knižní novinky (35. týden)
23.08.2020
Citáty z knihy (9)
„Ta sžíravá kritika a přezíravost – to je něco, co lze provozovat kdykoli, protože to reaguje na jevy, které na světě budou vždycky, v každé společnosti. Podle mě by nás mělo z hlediska dějinnosti, ovšem ze samé podstaty křesťanské víry, mnohem víc zajímat to, jak identifikovat struktury zla nebo jiné problematické prvky té které společnosti a jak pracovat na jejich odstranění. To je úkol každé nové generace, aby provedla takovou kritickou bilanci. Aby odhalovala a napravovala, co je špatné, co brání rozvoji lidství konkrétních skupin, ne aby se pohoršovala a vysmívala.““
„Budoucnost je vždycky otevřená a nejistá. Sklon k přehlednosti a bezčasí má myslím v sobě každý. Když se ale věnuje víc prostředků na to, aby se podporovalo takové ustrnutí, místo aby se pracovalo na modernizaci země a zkvalitňování života v ní, je to cesta k zaostalosti a marasmu.“
„Křesťanství nemá a nemůže sloužit jako nějaká identitární ideologie. Nejvnitřnější princip křesťanství je v tom, že ty vycházíš ze sebe, že podáváš ruku jako první. Církev je tady pro druhé, ne proto, aby se zajistila svoje institucionální přežití a azyl pro ty, kdo v ní hledají svou identitu a úkryt před modernou. To je jednak zrada evangelijního poslání, jednak je to jednoznačně cesta k zániku.“
Více citátů z knihy najdete u autora.
Kniha Naděje v dějinách v seznamech
| v Právě čtených | 3x |
| v Přečtených | 41x |
| ve Čtenářské výzvě | 7x |
| v Doporučených | 6x |
| v Knihotéce | 24x |
| v Chystám se číst | 36x |
| v Chci si koupit | 12x |
| v dalších seznamech | 2x |
K předchozím komentářům není co dodat.
A velmi oceňuji, že v rozhovoru se s nikým nevyřizují účty za přišlápnuté kuří oko, kritika je věcná a nevede se ad hominem.
Jen by mě zajímalo, u koho došlo k názorovému posunu. U otce Petráčka, nebo u jeho patrona Dominika kardinála Duky? Nějak si nedovedu představit, že bývali na jedné vlně.