Místo nahoře přehled
John Braine
Román anglického spisovatele, známý i z filmového zpracování, líčí úspěšnou cestu mladého muže mezi společenskou elitu, ale zároveň i ztrátu jeho vlastní identity.
Literatura světová Romány
Vydáno: 1960 , Mladá frontaOriginální název:
Room at the Top, 1957
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Místo nahoře. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (11)
Když jsem četl Místo nahoře jako mladík, byl jsem ohromen tím, jak pronikavý má John Braine vhled do fungování společnosti i fungování Lamptonovy mysli. Dnes už tak nadšený nejsem. Stále oceňuji srozumitelnost vyprávění a dobrý spád, který příběh má, ale nasbírané zkušenosti (čtenářské i životní :-) mi umožnili se na román dívat trochu střízlivěji. A v širším měřítku. Přišlo mi teď, že tragika Lamptonova hnaní se za přeludem může vypovídat obecněji - i čtenáře, který netouží po co nejvyšším čísle na výplatní pásce a v seznamu svedených žen (nebo mužů), může postavit před oči fakt, že žijeme ve světě, ve kterém má každý čin své následky. A že když své dary používáme jako prostředky ovládání druhých a získání co nejlepší pozice, ztratí svoji hodnotu. Joe to ví, ve slabších (vlastně silnějších) chvilkách na sebe umí nahlédnout z vnějšku a vidí to. Ale nic s tím nezmůže. Nic sám se sebou nezmůže.
"Manévroval jsem celou tu dobu, abych se dostal do co nejvýhodnější pozice, pozoroval jsem účinek každého slova, a tak všechno co jsem řekl, jako by pozbývalo ceny."
(SPOILER) S upřímností, která nikoho nezajímá (a proč taky), musím napsat, že se mi nahoru jako mladému Lamptonovi vyšplhat nikdy nepodařilo. Je to tak trochu škoda, těch příležitostí nebylo mnoho, ale byly. To Joe Lampton byl onačejší sekáč, který nezmeškal vůbec nic, což byla expost a paradoxně taky škoda. Celý život pracoval jenom na tom, aby se dostal co nejdál a měl se co nejlépe. Osud je však pěkná mrcha a Joe vlastně dopadl dost špatně, alespoň ve všem nemateriálním. Knihu vřele doporučuji k četbě zejména všem těm rozhněvaným mladým mužům, k nimž jsem ostatně také kdysi patřil, aby si ty svoje "prioritky" seřadili dřív než bude pozdě. "Ach, chudáčku Joe," jak říkala, pokud si tedy dobře pamatuji, dvojnásobně nešťastná Alice. Žena, osud. A co z toho všeho plyne? Vlastně vůbec nic, jenom si báječně počtete.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Místo nahoře v seznamech
v Přečtených | 86x |
ve Čtenářské výzvě | 3x |
v Doporučených | 4x |
v Knihotéce | 60x |
v Chystám se číst | 37x |
v Chci si koupit | 5x |
v dalších seznamech | 1x |
Román propracovaný, barvitý na přirovnání, ale přitom čtivý a svižný. To, jak autor zvolil jména - pan Wales jako synátor vyšší třídy, Alice živoucí a Zuzana cudná a spořádaná...
O Rozhněvaných mladých mužích si ze školy pamatuju akorát jejich pojmenování a že jsme se mu smáli. Mladá generace ztracená v předurčení třídním systémem a ohavnost cesty vzhůru k pozlátku.
Skvěle jsou vystižené typologie postav - mladé dívky jsou hysterické, zato zralé ženy jsou tolerantní. Mladý muž je ambiciózní, ale ti ještě mladší jsou nesmělí a uhrovití.
Šlo to číst jak bedlivě a obdivovat všechny narážky, tak letmo, odpočinkově a mít z toho dobře popsanou lovestory.