Nahý mezi vlky přehled
Bruno Apitz
https://www.databazeknih.cz/img/books/98_/98517/mid_nahy-mezi-vlky-0aL-98517.jpg
4
66
66
Román o koncentračním táboře Buchenwaldu je založen na skutečné události. Ke konci války se v táboře objevil tříletý chlapec, aniž by o něm vedení tábora vědělo. Vězňové se o něj utajeně solidárně starali. Autor vylíčil Buchenwald v poslednícj měsících války, přípravu a průběh povstání vězňů a vzrušenou atmosféru v prvních okamžicích svobody.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Nahý mezi vlky. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (21)
Bohužel mě kniha vůbec neoslovila. Jak již psali mnozí, nejlepší na knize je závěr a doslov.
Mám ráda knihy od Remarque, mají hluboký příběh, dokáží vás vtáhnout do děje a nepustit. Tato kniha ve mně nezanechala vůbec nic. Možná pocit, že jsem trávený čas nad tímto příběhem promarnila.
V podstatě ke knihám o holokaustu a koncentračních táborech přistupuji téměř až s posvátní úctou, ale tohle bylo jiné, nedařilo se mi začíst se, až poslední cca 60 stránek byly strhující. Pořád se jen MTV scházelo, aby se domluvili, že ještě nebudou nic dělat, dítě se tam mihlo na pár stránkách. Nejlepší byl doslov a vzpomínky autora.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Nahý mezi vlky v seznamech
| v Přečtených | 104x |
| ve Čtenářské výzvě | 13x |
| v Doporučených | 2x |
| v Knihotéce | 80x |
| v Chystám se číst | 85x |
| v Chci si koupit | 20x |
| v dalších seznamech | 5x |
Kniha mě nezaujala. Přečetla jsem pouze prvních a posledních 40 stran (tedy celkem čtvrtinu knihy). Myslím, že tak jsem z knihy dostala to nejzajímavější, a ani to mě nebavilo. Problém pro mě představoval styl, kterému laicky říkám "socialistický". Nezáživný styl psaní, kde nejdůležitější je neustále zdůrazňovat kladnou úlohu komunistů, zejména sovětských (protože všechna zvířata jsou si rovna, ale některá jsou si rovnější). Dítě, kvůli kterému jsem knihu začala číst, hrálo jen vedlejší symbolickou úlohu a nakonec se ani nedozvíme, co se s ním stalo. Moje vydání, bohužel, nemělo doslov, tedy jsem si nemohla přečíst, jak moc musel autor své životní zkušenosti upravit.