Náměstí hrdinů přehled
Thomas Bernhard
Náměstí Hrdinů. 15. března 1938 tu nadšený dav vítal Adolfa Hitlera a připojení (anšlus) Rakouska k Německu. V roce 1988 je Rakousko líčeno jako země, která se z ničeho nepoučila („ve Vídni je teď víc nacistů/ než v osmatřicátém“). Nenávistné reakce na inscenaci v historické budově vídeňského Burgtheatru paradoxně potvrdily zdánlivě provokativní tvrzení hry, že rok 1938 a 1988 lze zaměnit. V době psaní a uvedení Náměstí hrdinů prožíval Bernhard poslední stadium těžké srdeční a plicní choroby. Politici byli připraveni bránit čest uraženého státu a národa, dopisy od čtenářů byly plné výhrůžek autorovi a režisérovi. Skandál byl celonárodní, poptávka po vstupenkách obrovská, opožděná premiéra se konala 4.listopadu 1988. Děj hry se odehrává v březnu 1988. V den pohřbu profesora Josefa Schustera, který už déle nemohl snést latentní rakouský antisemitismus a vyskočil z okna svého bytu na dlažbu náměstí Hrdinů. Chtěl s ženou Hedvikou odjet do Oxfordu, kde žil v exilu během Hitlerovy Třetí říše. Ani manželka právě pohřbeného židovského profesora už nemůže z hlavy dostat onen ohlušující křik mas, trauma z března 1938. Tak byli Josef a Hedvika Schusterovi po 50 letech s konečnou platností dostiženi a zavražděni rakouským antisemitismem a nacionálním socialismem.... celý text
Literatura světová Divadelní hry
Vydáno: 1990 , DiliaOriginální název:
Heldenplatz, 1988
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Náměstí hrdinů. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (2)
První scéna není nic moc, ale vydržte to do druhé a třetí a nebudete se stíhat divit, co všechno se dozvíte o Rakousku z úst židovských postav. Tahle země totiž dostává pěkně na frak, včetně tvrzení, že Rakušané jsou buďto katolíci nebo nacisti, přičemž oboje je v důsledku to samé. Faktem ovšem zůstává, že v Rakousku se nikdy nějaká nacistická vina neřešila, rozhodně se tam neudály takové procesy jako po pádu říše v Německu, takže to, že bývalí rakouští nacističtí pohlaváři se velice pravděpodobně pouze přeorientovali na tzv. socialistické se zdá být poukázáním na holou skutečnost. Samozřejmě je to ale přehnané, takže se to stává směšným a velmi příjemným na čtení, ale přitom to dává dobré podněty k zamyšlení. To, co si během války musely prožít některé rodiny (v dramatu konkrétně jedna židovsko kapitalistická rodina, která přitom nejhoršímu ušla díky emigraci), se holt nedá odestát a nebohé postavy to trauma doprovází skrze celý jejich krátký život. Mimochodem je tam zmínka o Česku a Karlových Varech a o - komunistickém hnízdě. No, ale po přečtení tohoto dramatu se Vám ukáže, že samo tzv. neutrální Rakousko má taky daleko k idealem Zustand.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Náměstí hrdinů v seznamech
v Přečtených | 18x |
ve Čtenářské výzvě | 1x |
v Doporučených | 2x |
v Chystám se číst | 4x |
První setkání s panem Thomasem: Ufff tedy! A první setkání s podobnou literární haluzí. Čtenář je povětšinou v díle konfrontován s jednou buřičskou postavou, nespokojencem, jedincem dštící síru proti všem a proti všemu. Na Náměstí hrdinů promlouvají ústy vpravdě na.raného autora (krom služebnictva) úplně všichni - pranýřují Rakousko, jeho politiky, umělce, společnost. "Alles gute" v jeho nejpravějším opaku.