Náš všední život přehled
Riikka Pelo
Životní drama ruské básnířky Mariny Cvetajevové na pozadí ideologické mašinérie Sovětského svazu. Román zachycuje životní příběh ruské básnířky Mariny Cvetajevové a její dcery Ariadny Efronové. Rozsahem i tématem ambiciózní dílo, za které autorka v roce 2013 obdržela prestižní literární cenu Finlandia, představuje úspěšný pokus o skloubení monumentální historické fresky, věrně mapující události po říjnové revoluci v roce 1917, s osobním příběhem jedné z největších osobností ruské literatury 20. století. Kniha je prokládána Adriadninými a Marininými dopisy a texty, které románu dodávají hlubší rozměr. Cvetajevová byla osobitou kronikářkou své doby a v často experimentálních verších dokázala obsáhnout hloubku lidského života a údělu. Riikka Pelo od ní v tomto ohledu přebírá pomyslné žezlo: spíše než záznam o životě ruské spisovatelky jako někdejší celebrity a později vyděděnkyně moskevských uměleckých kruhů čtenáři předkládá silný, dramatický příběh člověka semletého historickými okolnostmi a monstrózní ideologickou mašinerií Sovětského svazu. Naše všední životy je vyspělé dílo, důmyslná skládanka, která v sobě ukrývá víc než příslovečná ruská matrjoška. Riikka Pelo patří k absolutní špičce současné finské literatury a její osobitá tvorba je zážitkem i pro ty nejnáročnější.... celý text
Literatura faktu Biografie a memoáry
Vydáno: 2017 , Kniha ZlínOriginální název:
Jokapäiväinen elämämme, 2013
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Náš všední život. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (14)
V mládí jsem si zamilovala vášnivé verše ruské básnířky Mariny Cvetajevové. Potěšilo, že své básně věnovala také Čechům a českým reáliím. O jejím životě jsem věděla jen málo. Že žila v exilu mj. v Praze a že se pro mne tehdy z nepochopitelných důvodů vrátila do hrůzného Stalinova SSSR, kde ji čekal tragický konec.
Nejedná se ovšem o klasický životopisný román a tak mě pomohlo, že jsem si na internetu našla životopis Mariny i její dcery Ariadny zvané Alja. Mohla jsem se při četbě, kdy se stále střídají časové linky a události z pohledu matky a dcery trochu lépe orientovat..Kniha je vlastně hlavně o jejich složitém vztahu plném intenzivní lásky, nenávisti , nepochopení snad i pozdního prozření.
Jinak mi úplně vzala "vítr z plachet" haki34, protože bych se asi méně umnými slovy opakovala - také jsem cítila ten pot, bahno, bídu a zoufalství....bála se o zaslepenou, pomýlenou, tak šťastnou Alju...
Nemůžu říct, že se mi kniha vyloženě líbila. Ne jako celek. Ale po dočtení ve mě pořád hlodá, musím se k určitým pasážím v myšlenkách vracet. Tak asi splnila svůj účel. Klobouk dolů před mladou paní spisovatelkou a naší překladatelkou Kateřinou Výtiskovou.
Krutá kniha o krutých osudech. Pomalu, pomaloučku nás autorka vede hlouběji do tenat krutosti . Nejprve tedy záblesky z horkého léta v Československu, matka a dcera na českém venkově, na útěku už roky, matka básnířka, přemýšlivá dcera, poslední dny před odchodem do školy. A pak tedy Moskva roku 1939, dcera již dospělá a matka, zoufalá matka, která (snad) jediná z rodiny jasnozřivě vidí, kam se řítí Rusko. Tohle je krutá kniha, dává nám nahlédnout do srdce žen - matky a dcery - do jejich nadějí, snů, do temných koutů jejich duše. A také ukazuje - nemilosrdně a bez příkras - kam vede strašlivá demagogie a fanatismus, kde ve jménu "lepšího člověka a nových zítřků" lidé udávají své blízké a posílají je tak na smrt - a dělají to dobrovolně, považují to dokonce za výsadu a čest - aby pak nakonec sami skončili v drápech této mašinérie. Krutá kniha, napsaná o ruské básnířce z minulého století - ale tolik, tolik aktuální v těchto dnech
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Náš všední život v seznamech
v Právě čtených | 1x |
v Přečtených | 29x |
ve Čtenářské výzvě | 5x |
v Doporučených | 2x |
v Knihotéce | 27x |
v Chystám se číst | 65x |
v Chci si koupit | 13x |
Štítky knihy
stalinismus finská literatura životopisné, biografické romány Sovětský svaz vystěhovalci, emigranti emigrace matky a dcery básnířky
Bylo to silné. Místy až moc silné. Měla jsem pocit, že jsem u toho. Cítila jsem tíhu vztahu mezi matkou Marinou a dcerou Aljou, tíhu života v SSSR, žila chvíli vedle nich. Drsné, ale výborné.