Mesto kostí přehled

16.12.2024

Když přihlédnu, že je to kniha pro děti a mládež, tak se mi to líbilo. Nemám skoro nic, co by mi tam vadilo. Možná až na drobné nejasnosti v akci, něco nedotaženého. Ale jinak se to dobře četlo a místy to bylo celkem vtipné.
Jo a ještě jen zmíním, že ke čtení knihy mne navnadila slečna v trolejbuse, která držela jeden z těchto dílů a mne strašně zaujala obálka :o)

31.10.2024

(SPOILER) (Z OSOBNÍHO ARCHIVU - přečteno LISTOPAD 2013):

Clary žije spolu se svou matkou v New Yorku v Brooklynu. Když se však jednou se svým kamarádem Simenem vydají do klubu jménem Pandemonium, Clary je svědkem něčeho hrozného. Vraždy, kterou vidí jen ona. Clary však čeká ještě hodně nepříjemností. Její matka zmizela a ona se dozvídá, že je jednou z těch, které viděla jen ona. Jednou z lovců stínů, kteří zabíjejí démony.

Od Města z kostí jsem původně nečekala, že to bude tak dobré čtení. Jako první mě zaujala obálka, která je opravdu moc krásná a dovolím si říct, že by se možná našlo jen velmi málo lidí, kteří by tvrdili opak (pokud by se vůbec našli). Jak už sem řekla, nečekala jsem, že se to bude tak dobře číst. Bylo to napínavé, tajemné, dobrodružné čtení, které vás stále nutí číst dál, aby jste se dozvěděli jak to nakonec všechno skončí a zda-li vaši oblíbenci dosáhnou svých cílů.

Postavy hezky zapadaly do děje. Měly dobře promyšlené charaktery a byly propracované. Ale ani tak jsem si tam nenašla postavu, kterou bych si strašně moc zamilovala a básnila tu o ní jak byla úžasná. Nevím proč, Jace je fajn. Je silnej, odvážnej a má to všechno, co by měl hrdina mít. Ale někdy (hlavně ke konci knihy) jsem měla chuť mu dát pořádnou facku aby se probudil a poslouchal co říká a viděl co dělá. No, někteří mi možná dáte za pravdu...
opravdu to nevím a raději po tom nebudu ani pátrat, nebo mě půlka z vás zavrhne kvůli tomu, že jsem bez přemýšlení neřekla Jace. Ano,

Vrátím se ale na začátek a začnu od hlavní hrdinky Clary. Clary mi byla celkem sympatická. Byla to bojovnice, která ví co chce a za tím si jde. Ale přece jen je to patnáctiletá holka, i když neobyčejná, a může si dovolit párkrát šlápnout mimo. Opět se našli chvíle stejně jako u Jace, kdy jsem měla chuť na zařvat a říct Simona, který tak odvážně následoval Clary a byl jí vždy nápomocný, i když si to třeba ani moc nezasloužila. Postavy byly opravdu dobré, reálné a dokázala bych si představit, že by něco takového dovedli i ve zkutečnosti, což je velké plus.
co to proboha dělá. Ale k čemu by to bylo že? Je to přece kniha a to zatraceně dobrá kniha. Kdyby se Clary nechovala tak jak se chovala a Jace taktéž, bylo by to o něčem jiném.

Nemá cenu tu vypisovat jak je ta kniha skvělá. Já mohu udělat jen jedno, doporučit vám jí a pokud jsme ještě do teď váhali zda do toho jít a nebo nejít, rozhodně do toho běžte! Nebudete litovat, to mi můžete věřit... Těším se až se pustím do druhého dílu, který na mě už čeká a vám přeju hezké čtení, pokud se do téhle knihy rozhodnete pustit.