Návrat domov přehled

Lepší, ale o to smutnější román pro ženy. Steelová příjemně překvapila, co se kvality týká, i když to má své chybičky, jako třeba jistou dávku patosu, ale ta patří koneckonců k žánru. Gabriella si nese těžký kříž, s matkou to zrovna nevyhrála, zažila strašné zacházení, otec byl netečný slaboch.
Když někoho poznamená někdo z nejbližších, je nejlepším přístupem se v tom moc nerýpat a neptat se proč (odpověď totiž kolikrát nezná ani sám agresor, nebo si své otřesné jednání pořádně ani neuvědomuje, nebo prostě v rámci svých možností nemohl jinak, útočník je třeba sám poznamenán, protože se k němu chovali v dětství stejně) a prostě i jako oběť zkusit žít dál, podle svého, jak to jde, i s rizikem, že další pokus o láskyplný vztah může skončit zase dalším nezdarem. G. k novějším začátkům naštěstí sílu má. A naštěstí i tady platí: konec dobrý, všechno dobré.
Odpuštění je lék na prožité útrapy, i na ty skoro neodpustitelné. Dává klid víc oběti než tomu, kdo se něčím provinil. Název knížky, který je odlišný od originálu, se mi tedy zamlouvá. Už pro to, že někdy sama bývám v emocích k někomu kritická (i když ne v takové míře a dítěti ani dospělému člověku bych nikdy vědomě neublížila) a odpuštění bych jako každý chybující člověk občas potřebovala.
Román patří určitě k těm lepším, spíš nenáročným knihám Steelové, protože není tak přeslazený a ukazuje i odvrácené strany života než jen lásku, pokouší se ukázat na něco závažnějšího.