Návrat z onoho světa přehled
Hartwig Hausdorf
Tato kniha pojednává o tajemstvích života a smrti, posmrtném životě a reinkarnaci. Autor v ní rozebírá parapsychické a mimozemské jevy a uvádí nejznámější případy s nimi spojené. Čtivě zpracovaná tématika "věčných návratů" je prokládána záhadami, se kterými si současná věda neví rady a zároveň vede čtenáře k zamyšlení nad jen zdánlivě samozřejmými souvislostmi.... celý text
Esoterika, astrologie, okultismus
Vydáno: 1999 , BránaOriginální název:
Rückkehr aus dem Jenseits
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Návrat z onoho světa. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (9)
Velmi zajímavé téma, kniha se dobře četla, jen se nemohu zbavit dojmu, že toto všechno jsem už četla někde jinde.
O tom, jak to možná je a možná není v posmrtném životě. Případy reinkarnace a spoustu filozofických otázek.Zajímavé, leč spíše senzacechtivé, než faktické.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (5)
„Kdybych se ještě jednou narodil, tak bych . . .“
„Vědomí je nepřetržitě bdělé, jinak by část naší osobnosti zmizela ve věčné noci.“
„Je šťastné dětství, které se v naší kulturní oblasti tak často vzývá, ve skutečnosti jen nevědomost o dramatu zvaném smrt?“
Více citátů z knihy najdete u autora.
Kniha Návrat z onoho světa v seznamech
v Přečtených | 25x |
v Doporučených | 2x |
v Knihotéce | 29x |
v Chystám se číst | 8x |
v Chci si koupit | 3x |
Štítky knihy
smrt mimozemské civilizace informace New Age posmrtný život mimozemšťané dramata sci-fi světová literatura esoterismus, ezoterikaAutorovy další knížky
1997 | Když si bohové hrají na Boha |
1998 | Satelity bohů |
2009 | Ne z tohoto světa |
2007 | Bizarní skutečnosti |
2015 | Co nám historikové zamlčují |
„Jednou se mi zdálo, že jsem umíral,
a v tom snu se má duše nečekaně vznesla.
Konejšivě se smála; dolů za mnou zpět.
A zdálo se mi, že jsem vzlét . . .
(Paul Simon 1973)
„Kdybych se ještě jednou narodil, tak bych . . .“
Fantastický fenomén znovuzrození není zas tak fantastický. Spousty příkladů, které zde pan Hartwig Hausdorf uvádí už jsem v mnohé beletrii četl. Ovšem jedno z nejstarších a zároveň nejtajuplnějších témat celého lidstva o návratu po smrti je neustále promíláno po celé generace lidí na této planetě. Osobně jsem toho názoru, že pokud se má někdo po své smrti vrátit, má to být člověk hodný, příjemný, mírumilovný a má se něčím významným přičinit do života naší planety. Nechápu, proč by se měl vracet třeba nějaký Pepík, který půl života strávil ve věznici Pankrác. Ano, takový tu příkladem není, ale je jich tu dost, co si to rozhodně nezaslouží. U některých jsem to chápal, jejich návrat by byl přínosem pro další životy, ale u některých jsem nechápal.
Malá ochutnávka:
Francouz Pierre Teilhard de Chardin žil v období 1881 až 1955, působil jako jezuitský kněz a vědec. Všechny jeho práce vycházejí z následující otázky: Je-li veškerá hmota mrtvá, odkud potom pochází vědomí? Hledat tudíž „duši“ hmoty. Předpokládal, že se na světě – případně ani v kosmu – nemůže nic stát, aniž by to v zárodku neexistovalo od samého počátku. Platí to údajně i pro život a vědomí. Na počátku existovala pouze „mrtvá“ hmota, a proto do ní, v nějaké formě, muselo být vloženo jakési vědomí.
A když už tak kritizuji, musím asi nejdříve napsat, že ačkoliv já osobně na reinkarnaci a posmrtný život naší duše skoro věřím, rozhodně nejsem hoden toho, abych se vrátil. (Tu možnost by měl mít třeba Arnold Schwarzenegger, když už jsme u toho vracení) A osobně jsem dal pokyn ke svému spálení po smrti, . . . to abych se už nevrátil. Rozhodně je to však tajuplné téma o kterém vlastně nikdy s jistotou můžeme tvrdit, že funguje. Možná tak u jedinců jako je třeba Dalajláma, protože to je jeho životní osud. Vím, že pro některé herce, tvůrce, malíře, duchovní postavy, umělce, vědce a další je nepříjemný osud smrti, a říkají si; a to všechno jenom proto, abychom se nakonec rozpadli v rakvi na prach?
Citát: Vědomí je nepřetržitě bdělé, jinak by část naší osobnosti zmizela ve věčné noci.
„Na tomto místě bych chtěl položit otázku, není-li fenomén znovuzrození, o který jde v dané knize především, něco jako /dar/ vesmírných návštěvníků našim předkům“ Pokud budeme přesvědčeni, že nás geneticky vytvořil nějaký mimozemšťan, proč nám dal omezení například využití malého procenta našeho mozku . . . a mohl nám dát i dar návratu? Tohle bylo snad nejzajímavější téma této knihy. Jinak je tu takových příkladů spousty, ale je to přinejmenším zajímavé počteníčko. Kdo si v tomto libuje, ten tu najde takových nezodpovězených otázek, že by to nepochopil ani kdyby se vrátil deset krát. No a nám ostatním zbývá jen uvěřit jedné filozofii, která tvrdí, že jsme se narodili jen proto abychom spěli ke smrti. Ona totiž nesmrtelnost s sebou nese dost nebezpečných skutečností. Ale to zas jindy.
Citát: Zvládne to planeta Země, když najednou osm až deset miliard lidí dostane příležitost dožít se pěti set a více let?