Nebe nezná vyvolených přehled
Erich Maria Remarque (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/10_/103034/nebe-nezna-vyvolenych-103034.jpg
4
2494
2494
V horském sanatoriu se setkají dva hráči se smrtí - krásná, ale nevyléčitelně nemocná Lillian a stárnoucí automobilový závodník Clerfayt. Lillian přes varování všech opouští sanatorium a odjíždí s novým známým do Paříže. Nehodlá promarnit ani vteřinu. Rodící se láska mezi ní a Clerfaytem je bez minulosti a budoucnosti, odměřuje ji čas od závodu k závodu a od jednoho záchvatu nemoci k druhému. Zpočátku nezávazný vztah se začne komplikovat… Přeložila Věra Houbová. Váz., 280 stran, 12,5 x 20 cm... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2003 , Ikar (CZ)Originální název:
Der Himmel kennt keine Günstlinge, 1961
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Nebe nezná vyvolených. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (320)
Jak knihu Na západní frontě klid zbožňuji, tak Nebe nezná vyvolených mě dost zklamalo.
Vůbec mi hlavní hrdinové nepřirostli k srdci, Lily mi byla hodně proti srsti. Jinak se dalo očekávat, že kniha bude smutná a depresivní díky anotaci a též bylo dosti pravděpodobné, jak dopadne.
Přesto mi na této knize mnoho věcí nesedělo.
Související novinky (1)
Knižní novinky (37. týden)
12.09.2021
Citáty z knihy (1)
„Život je příliš něco velkého a i smrt je něco příliš velkého - s tím si člověk nezahrává. Mít odvahu je něco jiného než nemít strach; to první je vědomí nebezpečí, to druhé nevědomost.“
Kniha Nebe nezná vyvolených v seznamech
| v Právě čtených | 31x |
| v Přečtených | 4 177x |
| ve Čtenářské výzvě | 351x |
| v Doporučených | 280x |
| v Mé knihovně | 936x |
| v Chystám se číst | 500x |
| v Chci si koupit | 97x |
| v dalších seznamech | 8x |
Autorovy další knížky
| 1967 |  Na západní frontě klid |
| 1962 | Tři kamarádi |
| 1969 | Jiskra života |
| 2006 | Čas žít, čas umírat |
| 2005 | Cesta zpátky |
(SPOILER) Celkom rýchla jazda, na Remarqua. Nikde sa dlhšie nepozastavil, len to chŕlil ako mu to prišlo. Asi dosť rýchlo napísaný román. Trochu mi to pripomínalo Kto chytá v žite, od Salingera. Podobný pocit po dočítaní ostal.
Síce chápem rozpoloženie postáv, ale aj tak sa mi nepáči ich prístup.
Lilian ma rozčuľovala. Viem bola chorá, bolo tesne po vojne, ani si to neviem predstaviť. Ale nie každý mal peniaze, a bol v rovnakej situácii, aby si mohol posledný čas života žiť boméskym životom a tváriť sa pri tom, že je nad vecou.
Ale očividne, tento typ žien bol veľmi príťažlivý pre hlavného hrdinu (..alebo pre Remarqua?).
Sympatické mi bolo, že tá rýchlokvasená láska plná vášní, nakoniec neskončila ešte sladšie. Koniec bol síce od istej chvíle predvídateľný. Ale to, že Lilien nakoniec prizná, že Clerfayta chcela opustiť, ma prekvapilo. Bolo to také ozajstné, Remarqueovské.