Nebudu se bát ničeho zlého přehled
Robert A. Heinlein
https://www.databazeknih.cz/img/books/22_/22192/nebudu-se-bat-niceho-zleho-22192.jpg
4
25
25
Starý miliardář Johann Sebastian Bach Smith umírá a chce nechat transplantovat svůj mozek do nového těla. Inzeruje nabídku milionů dolarů za věnování pacienta s mrtvým mozkem. Zcela náhodou je při loupežném přepadení zavražděna jeho mladá a krásná sekretářka, Eunika. Smithe nikdy nenapadlo uvést pohlaví dárce, takže je použito její tělo. Po úspěšné operaci Smith zjistí, že tělo obývá jak jeho mysl, tak mysl jeho sekretářky... ... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 2009 , BanshiesOriginální název:
I Will Fear No Evil, 1970
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Nebudu se bát ničeho zlého. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (7)
Tak 4,5*, tu půlku ubírám za místy přílišnou "užvaněnost".
Mockrát během četby jsem se zamyslel nad tím, jak by s podobným tématem naložil P.K. Dick, protože téma hledání vlastní identity mu bylo vlastní. Pro Heinleina je ale jenom vedlejším motivem, jeho hlavním tématem je téma osobní svobody, spojené ovšem se zodpovědností, úcta k vlastnímu bytí a z toho vyplývající požadavek "žít a nechat žít". V mnohém se mi zdál navazovat na Cizince v cizí zemi, tou zdůrazňovanou sexualitou musel prudérní Američany strašně popuzovat. A když si člověk vezme, jak osvíceně "předvídal" naši současnost, tedy ne v technologické, ale morální a sociologické rovině, klobouk dolů. Zbytnělá moc státu a jeho byrokratických institucí (relativně snadno ovlivnitelných penězi), Hnutí za rovnoprávnost bílého muže, genderové hrátky (i když si vystačí pouze s 8 "pohlavími").
Všechno ozdobené několika dějovými veletoči, parádní kniha. Ale jak píše kuruteku (jeho komentář bych s klidným srdcem podepsal od N po u), jako vstupenka k Heinleinovi by asi moc nefungovala.
Překladatelce odpouštím i poněkud kreativní překlad titulu, kdy jsem celou dobu přemýšlel, proč se kniha jmenuje zrovna Vůně strachu (Nebudu se bát ničeho zlého nejen odpovídá originálnímu názvu, ale je pochopitelné i z pohledu děje). Neustálé přemýšlení, zda zrovna překládat v mužském nebo ženském rodě (komplikace, která v angličtině není) muselo být strašně vyčerpávající.
No jo, tohle není kniha, kterou by se měl čtenář dostávat do Heinleinova světa, tahle je už pro otrlé. Na jednu stranu morální a právní (moc ne lékařský) problém transplantace mozku, na druhou stranu střet mladého se starým (co by na to řekl Čapek, kdyby si tohle přečetl dřív, než napsal Věc Makropulos?), a do toho Heinleinovy šokující rodinné konstelace, respektive vztahové. Jak by to bylo krásné, kdyby bylo přáno všem a všechno. Pro mne asi nejsvětlejší okamžik bylo setkání Joea, Gigi a Joan Euniky. Ta hrdost chudoby a její uznání ze strany miliardáře/řky. Celkově to neberu jako nejlepší Heinleinovu knihu, ale ani zdaleka ne nejhorší. Docela rád bych si s ním popovídal osobně. O všem. A už jsem si dovezl další knihu.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Nebudu se bát ničeho zlého v seznamech
| v Přečtených | 36x |
| v Knihotéce | 36x |
| v Chystám se číst | 12x |
| v Chci si koupit | 5x |
Autorovy další knížky
| 2002 |  Hvězdná pěchota |
| 1984 | Dveře do léta |
| 1994 | Měsíc je drsná milenka |
| 2011 | Vládci loutek |
| 2020 |  Cizinec v cizí zemi |
Dobře jsem si počet zajímavý námět