Nejasné hranice přehled
Marie Domská
Dokážou dvě zcela odlišné civilizace žít v míru? V roce 2138 jsou lidé slabou, bezvýznamnou civilizací, slepě tápající na okraji šatchranské říše. Zničehonic se ale jejich nouzový signál ozve z míst, kde by rozhodně neměli být. Vesmírný voják Kchrat se navzdory rozkazu, že má lidskou loď i s posádkou zanechat svému osudu, vydá vrak prozkoumat. Na místě nalezne nejen znepokojivé stopy, které prozrazují, že lidé nemusí být tak nevinní, jak se tváří, ale i jednu přeživší. Řadová navigátorka Erin Marthenová se tak najednou ocitá vydaná napospas cizinci, který připomíná monstrum jako vystřižené z hororu. Aby však zabránila válce a jednou se dostala domů, musí se uprostřed cizí civilizace naučit chovat jako zodpovědná velvyslankyně. Ale jsou lidé vůbec schopni a ochotni komunikovat s mimozemskými děsivými netvory? Anebo má každá strana své hranice?... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Nejasné hranice. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (25)
Pokud hledáte červenou knihovnu nebo telenovelu ve vesmíru, kde jsou veškeré postavy definovány svými vztahy, a to "sci-fi" je jen nedůležitou kulisou, tak se vám to může líbit. Nebo pokud máte kink na myšlenky sex s filmovým vetřelcem - každý první řádek jak o tom, jak je hnusnej, a každý druhý je o tom, jak je vlastně sexy (hmmm, ocas, chapadla... jako vážně?:-) ), takové 50 odstínů šedi ve vesmíru (na formát povídky možná ok, ale tenhle neustálý kafemlejnek je fakt otravný).
Pokud vás ale bude iritovat plochost a stupidita postav, které se i přes fakt, že jsou profesionály - piloty - kosmonauty, nedokážou věnovat racionálním úvaham a chování, a při PRVNIM KONTAKTU S MIMOZEMSKOU RASOU, řeší celou knihu co kdo komu udělal, řekl, neřekl..... sorry ale tohle je jen špatná telenovela, fakt mne překvapuje že to vůbec někdo vydal.
Označení SCI-FI si to zaslouží asi tak moc, jako 50 odstínů šedi je "dokument o pracovněprávních vztazích".
Pro Isis-Lidi jsou od věky věků stejní.I kdyby sem přiletěl nejmírumilovnější tvor z celého vesmíru a vypadal by jako Vetřelec,tak věřte,že by chudák nestihl ani zamávat z okénka své kosmické lodě.To si pište,že by se to řešilo.KaMcaS mě svým komentářem dokonce rozesmála.Tak jsem si rozklikl Vaše přečtené knihy a u obou víc jak polovinu bych nevytáhl ani z regálu.Já třeba komentáře ke knihám co nedočtu ani nepíši,většinou je odložím po 20ti-30ti stránkách.Nu což každého baví něco jiného a jiný styl psaní.Za mě -bomba,paráda.Více ke knize nemám co dodat.
Související novinky (2)
Hra na kočku a na myš, Druhá smrt a další knižní novinky (14. týden)
31.03.2024
Prokleté královny, Život na míru a další knižní novinky (13. týden)
24.03.2024
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Nejasné hranice v seznamech
v Právě čtených | 3x |
v Přečtených | 70x |
ve Čtenářské výzvě | 5x |
v Doporučených | 5x |
v Mé knihovně | 53x |
v Chystám se číst | 59x |
v Chci si koupit | 25x |
v dalších seznamech | 2x |
Štítky knihy
space operaAutorovy další knížky
2023 | Sivá krev |
2024 | Nejasné hranice |
2015 | Návrat Terrexantence |
2024 | Skryté ultimátum |
Na tuhle knihu jsem byl zvědavý, protože jsem četl ukázku v Pevnosti a líbila se mi. Jenže, jak to často bývá, ukázka byla to nejlepší z celé knihy. Román pojednává o prvním kontaktu lidstva s jinou inteligentní formou života, jejíž vojáci navíc vypadají jako Vetřelci (z důvodů autorských práv se zde o nich mluví jako o Dravcích). Po úvodní akční scéně se pak ale kniha stane sociálním dramatem podrobně řešící snahu navázat mezi těmito dvěma rasami spolupráci a nedůvěru lidstva vůči rase, která jako by vypadla z ilustrací Gigera. Akci tu tedy moc nečekejte.
Měl jsem potíže se spoustou nelogičností, které si autorka buď neuvědomila, nebo je neřešila z důvodu, že nechtěla neustále řešit problémy s komunikací příliš odlišných ras. Na jednu stranu se mimozemskou rasu snažila vykreslit exoticky, na druhou stranu se však tato rasa chovala až moc lidsky – měla divadla či kreditní karty, ale hlavně používala lidská přirovnání a nadávky. Bylo velmi rušivé a nepatřičné, když najednou emzácký Vetřelec použil nadávku „ty čuráku“. U akčního militari sci-fi bych nad něčím takovým dokázal více přivřít oči, ale u knihy, která hodně staví na diskuzi o odlišnostech dvou ras, to nejde.
Nelogické mi pak přišlo také jednání hlavní lidské postavy. Její podivné chování je sice později vysvětleno, ale její důvody bych očekával spíše od naivního teenagera nebo osoby s IQ pod 80, a ne od navigátorky vesmírné lodi. Původně dobrý nápad střetu dvou civilizací, tak pro mě skončil pod hromadou nelogičností, které jsem měl problém strávit.