Německá píseň o české Libuši - Obrazy českého dávnověku v historiografii a krásné literatuře přehled
Ladislav Futtera
Literárně-historická studie se zabývá obrazem příběhů z českého dávnověku, a to v literatuře české, českoněmecké a německé. Soustřeďuje se na postihnutí vývojových tendencí pověstí o počátcích české země v beletrii i historiografické literatuře 19. století. Pozornost je věnována zejména německojazyčnému zpracování látky pověsti o Libuši s přesahy k dívčí válce. Práce představuje ojedinělou mezioborovou sondu do specifické problematiky budování národního mýtu a s tím spojené národní identity.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Německá píseň o české Libuši - Obrazy českého dávnověku v historiografii a krásné literatuře. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (2)
Úvodem bych rád řekl, že jsem potěšen, že se vydávají i takto úzce zaměřené studie, které mohou i laickému čtenáři mnoho povědět o procesu utváření naší národní identity.
Nedávno jsem měl příležitost zhlédnout Smetanovu Libuši v Národním Divadle. Člověk pochopí, proč je toto dílo považováno za národní epos teprve, když ho vidí na vlastní oči. Wagnerovská triumfálnost se zde prolíná s dobovou představou o holubičí povaze českého národa. Při četbě této studie si proto lze uvědomit několik důležitých faktů a především paradoxů.
Jako příklad uveďme až neuvěřitelný dosah Hájkovy kroniky a pohádkového zpracování Karla Augusta Musäuse. Paradox ovšem představuje skutečnost, že látka byla mnohokrát zpracována jak českými tak i německými autory, přičemž všichni zdůrazňovali zemský (výjimečně rakouský) patriotismus. V této době se objevují různé podoby kněžny Libuše - např. zamilovaná žena, dcera víly, obryně, podvodná věštkyně). Vzestup nacionalismu v druhé polovině 19. století přinesl vyhrocení staletého (a mírového) česko-německého soužití. Právě v této době se Libuše stává ústřední postavou národního eposu se značně šablonovitým charakterem. Mizí milostný příběh, protože ten se nehodil pro důstojnou rekyni českého národa, a mizí i ona dřívější rozmanitost.
Národní obrození představuje fascinující epochu budování českého národního povědomí, přičemž se autoři mnohdy uchylovali k vědomým či nevědomým chybným interpretacím a vytvořili celou řadu národních mýtů. Dnes na ně můžeme sice chytrácky upozorňovat, ale bez mýtů by nemohl vzniknout žádný moderní národ. Jinými slovy, co na tom, že libreto naší nejslavnější opery bylo původně napsáno v němčině a nejslavnější věta původně zněla: "Mein theures Böhmenvolk wird nicht vergeh´n". Ano, víme o tom, ale pšššt.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Německá píseň o české Libuši - Obrazy českého dávnověku v historiografii a krásné literatuře v seznamech
v Přečtených | 2x |
v Knihotéce | 1x |
v Chystám se číst | 1x |
v dalších seznamech | 1x |
Štítky knihy
19. století česká literatura německá literatura literární historie, dějiny literatury dějepisectví, historiografie české pověsti
Autorovy další knížky
2015 | Německá píseň o české Libuši - Obrazy českého dávnověku v historiografii a krásné literatuře |
2020 | Jak psát transkulturní literární dějiny? |
2021 | 333 let Gymnázia Dr. Josefa Pekaře |
2023 | 120 Palackého 211 |
Jako dítě jsem těm pohádkám věřil, je docela vtipné se dozvědět detailně o historii vzniku tohoto mýtu. A zároveň je s podivem jaký vliv měly a stále mají Palackého a Jiráskovy spisy na vnímání nejstarších českých dějin. Vlastně to byli tak trochu dezinformátoři :-)
Nakonec to vypadá, že nejpřesněji popisují nejstarší české dějiny Jaz a F.R.Čech :-)