Ladislav Futtera

česká, 1990

Nová kniha

120 Palackého 211

120 Palackého 211 - Ladislav Futtera

Budova někdejší reálky, v níž v současnosti sídlí Gymnázium Dr. Josefa Pekaře, je již 120 let jednou z nepřehlédnutelných dominant Mladé Boleslavi. Publikace, k... detail knihy

Nové komentáře u knih Ladislav Futtera

120 Palackého 211 120 Palackého 211

Výtečná publikace
TotalniKOMMANDE


Německá píseň o české Libuši	- Obrazy českého dávnověku v historiografii a krásné literatuře Německá píseň o české Libuši - Obrazy českého dávnověku v historiografii a krásné literatuře

Jako dítě jsem těm pohádkám věřil, je docela vtipné se dozvědět detailně o historii vzniku tohoto mýtu. A zároveň je s podivem jaký vliv měly a stále mají Palackého a Jiráskovy spisy na vnímání nejstarších českých dějin. Vlastně to byli tak trochu dezinformátoři :-) Nakonec to vypadá, že nejpřesněji popisují nejstarší české dějiny Jaz a F.R.Čech :-)... celý text
Tomas@S


Německá píseň o české Libuši	- Obrazy českého dávnověku v historiografii a krásné literatuře Německá píseň o české Libuši - Obrazy českého dávnověku v historiografii a krásné literatuře

Úvodem bych rád řekl, že jsem potěšen, že se vydávají i takto úzce zaměřené studie, které mohou i laickému čtenáři mnoho povědět o procesu utváření naší národní identity. Nedávno jsem měl příležitost zhlédnout Smetanovu Libuši v Národním Divadle. Člověk pochopí, proč je toto dílo považováno za národní epos teprve, když ho vidí na vlastní oči. Wagnerovská triumfálnost se zde prolíná s dobovou představou o holubičí povaze českého národa. Při četbě této studie si proto lze uvědomit několik důležitých faktů a především paradoxů. Jako příklad uveďme až neuvěřitelný dosah Hájkovy kroniky a pohádkového zpracování Karla Augusta Musäuse. Paradox ovšem představuje skutečnost, že látka byla mnohokrát zpracována jak českými tak i německými autory, přičemž všichni zdůrazňovali zemský (výjimečně rakouský) patriotismus. V této době se objevují různé podoby kněžny Libuše - např. zamilovaná žena, dcera víly, obryně, podvodná věštkyně). Vzestup nacionalismu v druhé polovině 19. století přinesl vyhrocení staletého (a mírového) česko-německého soužití. Právě v této době se Libuše stává ústřední postavou národního eposu se značně šablonovitým charakterem. Mizí milostný příběh, protože ten se nehodil pro důstojnou rekyni českého národa, a mizí i ona dřívější rozmanitost. Národní obrození představuje fascinující epochu budování českého národního povědomí, přičemž se autoři mnohdy uchylovali k vědomým či nevědomým chybným interpretacím a vytvořili celou řadu národních mýtů. Dnes na ně můžeme sice chytrácky upozorňovat, ale bez mýtů by nemohl vzniknout žádný moderní národ. Jinými slovy, co na tom, že libreto naší nejslavnější opery bylo původně napsáno v němčině a nejslavnější věta původně zněla: "Mein theures Böhmenvolk wird nicht vergeh´n". Ano, víme o tom, ale pšššt.... celý text
Rilian