Není všem dnům konec přehled
Věra Řeháčková
Příběh osamělé matky a jejího sedmnáctiletého syna. Matka se těžko smiřuje s tím, že ji syn přestává potřebovat. Když si pak Marek najde děvče, vznikají rozpory a hádky. Situace se zkomplikuje, když se Marek s první láskou rozchází a najde si jiné děvče. Nová přítelkyně je však nepřirozeně uzavřená. Rozuzlení na sebe nedá dlouho čekat.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Není všem dnům konec. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (11)
Souhlasím s tím, že tato kniha patří k těm povedeným od paní Řeháčkové. Ze života, který opravdu může kdokoliv prožít... dospívání není lehké období - ani pro děti ani pro jejich rodiče. A domácí násilí? Strašný, strašný, strašný, měla jsem chuť toho skřečka zašlapat hodně hluboko a o netečnosti matky ani nemluvím. Bohužel, i to se děje.
Z téhle knížky mám rozporuplné pocity. Témata určitě zajímavá - drogy, první lásky, domácí násilí, ale tak nějak mi nesedl styl psaní autorky jejíž knížky se mi jinak líbí. Děj se občas přesunul úplně mimo, že jsem se nechytala, přeskoky v časech kdy se děj odehrává v současnosti a najednou snad ani nedokončenou větou se přesune do jiné doby. Trošku mi přišlo jako kdyby to psala nějaká nevyzrálá náctiletá slečna. Za mě tentokrát tuhle knížku ne
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Není všem dnům konec v seznamech
v Přečtených | 55x |
ve Čtenářské výzvě | 1x |
v Doporučených | 1x |
v Knihotéce | 13x |
v Chystám se číst | 6x |
v Chci si koupit | 7x |
Autorovy další knížky
2004 | Adam a Erik – kluci z hor |
2013 | Prožila jsem něco neuvěřitelného |
2011 | Dívka s cizí tváří |
2007 | Hon na kluky |
1995 | Jsi jednička, Zuzko |
Já čtu paní Věrku ráda. Její příběhy jsou o vážných věcech, ale psaný lehkou a jednodušší formou. Ideálka na uvedení mozku do stavu plavu si ve vlnách :) Ale přiznávám, že i na mě jako peroxidovou blondýnu bylo té jednoduchosti přespříliš. Navíc se všechny hlavní postavy chovaly jako totální kreténi. Což by taky možná nevadilo, nemusím si vždy nutně najít svýho Mirka Dušína, ale tohle už byl prostě růžovej cvokhaus. Opičí láska ze strany matky, první holka Marka, druhá holka Marka, nejlepší kámík spadlej do fetu, útěk z domova, domácí násilí, zneužívání, skoro pokus o vraždu, vydírání, psychoterapie a další. Ale to už se mi za ty tři dny vykouřilo z hlavy. Byl mi navozen stav. Stav jako když si stříhám nehty. Nůžkama na plech.