Neplač, muchomůrko přehled
Daisy Mrázková
Vyprávění o dívence, která bydlí se svými rodiči v hájovně a toulá se bezstarostně lesem okouzlena vším, co v něm žije a roste. Holčička při svých toulkách po lese zažívá mnohá dobrodružství se zvířátky i s mnoha dalšími živými i neživými "obyvateli" lesa. Její příhody připomínají pohádky. Jsou plné fantazie, radosti, napětí a hlavně mají šťastný konec. 13-131-kmč-69... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Neplač, muchomůrko. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (14)
Nejdřív jsem tuhle knížku viděla v dětství v knihovničce u kamarádky. Obálka mi připadala divná: obličej holčičky zamračený, šatičky špinavé… prostě jsem se jen podívala a sáhla po něčem jiném. A přece – i tak si ty první dvě vteřiny pamatuju, a tak na to jednoho dne po letech došlo, že jsem někde v antikvariátu zalistovala a začetla se. To už potom ta jiskra přeskočila hodně rychle : o)
Asi nejradši mám povídání lesa o tom, jak těžké a důležité je šumět:
Co ty víš
Co S tím mám
vŠeCky ptáČky uSpat Sám
Od Setmění do Svítání
SůviČky se Spánku brání
kolébám je Sem a tam
Sem a tam a
Sem a tam
ach ta Sojka malilinká
Co to práCe dá než Spinká
ve dne zaS
Sám a Sám
Zpívám Sličným SaSankám…
str. 9-10
Knihu jsem četl s osmiletým synem a to už je pozdě. Místy jsme se i zasmáli, ale nemohli jsme se dočkat až to skončí. Určitě pro mladší děti a možná i holčičky knihu ocení více než kluci.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Neplač, muchomůrko v seznamech
v Právě čtených | 2x |
v Přečtených | 89x |
ve Čtenářské výzvě | 6x |
v Doporučených | 11x |
v Knihotéce | 42x |
v Chystám se číst | 26x |
v Chci si koupit | 11x |
v dalších seznamech | 9x |
Autorovy další knížky
1972 | Haló, Jácíčku |
2007 | Slon a mravenec |
2004 | Neplač, muchomůrko |
2011 | Můj medvěd Flóra |
1971 | Byla jedna moucha |
Milovaná knížka mého dětství, přestože má několik děsivých momentů. Ale to k ní už patří - nevyhýbá se zobrazování násilí, a to ani na polidštěných zvířátkách. A tatínek je svrchovaná dominantní figura zvyklá udělovat tresty smrti a okamžitě vykonávat exekuce, byť třeba i za pouhou posměšnou poznámku na svou adresu. Je to první knížka autorky, poprvé vyšla u v roce 1965. Dostala za ni nakladatelskou cenu, bohužel vlivem bizarních událostí nedošlo následně k překladu do angličtiny, jak by se bylo standardně stalo. Autorka si knihu cenila výše než svou následnou prózu Byla jedna moucha (1971), která se jí zdála příliš výchovná. Já nemám Muchomůrku nejvýš, právě kvůli zobrazování násilí, ale svět lesa se tu rozevírá velkolepě a barvitě a některá důležitá poznání o identitě (já jsem já, laň Albínka...) a vztazích či o hodnotách a o smyslu a podstatě světa jsou tu zobrazena v geniální zkratce.