Nie sme tu nato, aby sme sa zabávali přehled

27.09.2024

Knutovi bude šedesát. V pětatřicet napsal svou Slavnou knihu, která z něj udělala hvězdu a postarala se o to, že mu nějakou dobu bylo jedno, že přišel o manželku i syna, a že uvěřil, že je skutečně někdo, pan Spisovatel, pan Důležitý, pan Talentovaný. O pětadvacet let později má už Knut tolik rozumu a tak málo peněz, aby věděl, že se situace má jinak. Navíc má na krku obviněné ze sexuální obtěžování, jak ve své poslední knize onálepkovala jeho chování na jakémsi večírku kolegyně Spisovatelka. Podle Knuta se celá situace sice vyvinula docela jinak, ale kdo by ho poslouchal?
Jenže jak se ukáže, někdo ho přece jen bude muset poslouchat - protože Knut je jako poslední možná náhražka pozvaný na lillehamerský literární festival, kde se má na pódiu setkat nejen se současným manželem své ex, ale i s kolegyní Spisovatelka.
Norský literární rybníček je zjevně stejně báječně zaprděný jako ten náš, řeší se v něm obdobné věci a scéně s odbržděným Knutem se směju ještě týden poté, co jsem knihu dočetla.
Chlapče, chlapče, neboj, nejsi v tom sám.

Nie sme tu nato, aby sme sa zabávali rozpráva život nórskeho spisovateľa, ktorý už zožal svoju slávu a na základe očiernenia a obvinenia z obťažovania v knihe inej spisovateľky na neho zanevrie celý svet. Už nie je žiadaný, slávny, potrebný. Na poslednú chvíľu ho zavolajú ako náhradníka na literárny festival, kde ma na pódiu vystúpiť spolu s dotyčnou spisovateľkou a mužom, ktorý mu prebral manželku, tiež spisovateľom. Sledujeme jeho vnútorný monológ a večnú nespokojnosť s takmer všetkým. Scéna na pódiu je až na samom konci knihy a teda že oplatilo sa čakať. Hltala som každé slovo a cítila aké také zadosťučinenie. Kniha bola veľmi zaujímavo napísaná, prítomný čas striedali úryvky retrospektívy a spolu s aktuálnymi a „šteklivými“ témami to len pridalo na originalite.