No, nic... přehled

18.02.2019

Podtitul této knihy by mohl být "Můj život před Monty Pythony". Většina fanoušků Johna Cleese ho zná díky jeho působení v komediálním uskupení Monty Python, ale ačkoliv je kniha poměrně obsáhlá (skoro 400 stran), na Pythony téměř nedojde - jejich spolupráci se věnuje jen jedna menší kapitolka plus je zde krátce popsáno jejich znovusetkání, když vyprodali několikrát O2 arénu.

Bylo by fajn tohle vědět dopředu, ale Cleese je naštěstí zajímavá osobnost. Za nejlepší část považuju začátek, kde se věnuje svému dětství a studiu. Popisuje své zážitky s podivínskou matkou a na chlapeckých školách, kde narážel i na dost drsné věci. John Cleese se zajímá o psychologii, takže se snaží leccos vysvětlovat z psychologického hlediska a zajímavě nad svým životem rozmýšlí.

V druhé části se hodně věnuje tomu, jak se mu rozjela herecká kariéra v divadle a v televizi. To je taky fajn a zde taky pěkně popisuje různé své kolegy z brandže, ale postupně už to trochu ztrácí dech. Nemluví moc o Pythonech a většina jeho kamarádů komiků není moc známá a hodně se v jeho vzpomínkách střídají, takže už se nejedná o tak záživné čtení jako u vyprávění o škole (Cleese byl dokonce krátce i učitelem).

Celkově mě překvapilo, že John Cleese na mě vždy v rozhovorech působil jako sebevědomý suverén, ale zde čtenáři od začátku ukazuje svou citlivější stránku, je velmi sebekritický a hodně si ze sebe dělá srandu.

Samozřejmě Cleese je taky vtipný člověk a tak je kniha napsána s lehkostí a humorem jemu vlastním. Obsahuje i nějaké ty zábavné historky, ale především je to zamyšlení nad jeho životem, které je protkané kvalitním humorem.

"No nic" je velmi fajn biografie jednoho Pythona.

Sedm chybějících Pythonů z deseti.