Noc v Lisabonu přehled
Erich Maria Remarque (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/22_/226780/bmid_noc-v-lisabonu-JVt-226780.png
4
962
962
Německý emigrant Josef Baumann-Schwarz vypráví příběh své velké životní lásky člověku, kterého náhodou potká v lisabonském přístavu, posledním útočišti těch, kteří prchají před Hitlerem na Západ. Instinkt pronásledovaného mu napovídá, že neznámý je stejný štvanec jako on. Musí někomu vylíčit svůj příběh, aby přetrval, aby se uchoval obraz jeho zemřelé ženy, protože se obává, že jeho vlastní paměť podlehne časem milosrdnému zapomnění.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Noc v Lisabonu. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (101)
Klasický Remarque, který zde opět dokazuje, proč je považován za jednoho z nejvýznamnějších autorů 20. století. Ačkoliv zrovna v této knize mi přišlo, že se až příliš inspiroval ve svých předchozích dílech.
Přesto hodnotím pěti hvězdami, jelikož mě opět bez problémů vtáhl do děje a umožnil mi prožívat strach a zoufalství postav na vlastní kůži, což umí jen málo autorů. Noc v Lisabonu tak pro mě navždy zůstane nejen historickým svědectvím, ale také zajímavou meditací o lásce, ztrátě a lidské vytrvalosti tváří v tvář nepředstavitelným hrůzám.
Opět Remarque, jak ho mám nejradši. Jeho romány o uprchlících jsou mi nejbližší. Tenkrát byli uprchlíky oni, teď jsou to jiní, snad nikdy nedojde na nás. Tolik smutku a bezpráví si jen tak někdo nedokáže představit. Noc v Lisabonu je strhující příběh lásky, ztráty a odhodlání, podán lehkým stylem, jak to umí jenom E. M. Remarque.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (3)
„Léto je krátké a život je krátký. Ale čím to, že jsou krátké? Je to proto, že víme, že život je krátký. Vědí kočky, že je život krátký? Ví to pták? Motýl? Domnívají se, že život je věčný. Nikdo jim to neřekl! Proč to řekli nám?“
„Život by byl nesnesitelný, kdyby byl věčný...protože je víc neštěstí, než stěstí. A protože je milosrdné, že to netrvá věčně.“
„Člověk se někdy dostane do toho, co popisují lodníci při tajfunu: do úplného bezvětří, přímo uprostřed víru. Člověk rezignuje - je jako brouk, který předstírá, že je mrtvý - ale člověk není mrtvý. Jenom se vzdal jakékoli jiné námahy kromě pouhého přežívání, a to proto, aby přežil. ... je ztělesněním ... pasivity. Nemůže už ničím plýtvat. Bezvětří, zatímco kolem běsní tajfun ... náhle už zmizel strach. Neexistuje zoufalství - i to by byl luxus, který si nelze dovolit.“
Kniha Noc v Lisabonu v seznamech
| v Právě čtených | 14x |
| v Přečtených | 1 568x |
| ve Čtenářské výzvě | 111x |
| v Doporučených | 77x |
| v Knihotéce | 513x |
| v Chystám se číst | 201x |
| v Chci si koupit | 34x |
| v dalších seznamech | 4x |
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) útěk Evropa manželství emigrace
Autorovy další knížky
| 1967 |  Na západní frontě klid |
| 1962 | Tři kamarádi |
| 1969 | Jiskra života |
| 2006 | Čas žít, čas umírat |
| 2005 | Cesta zpátky |
Remarque... jen vidím nebo slyším tohle jméno a vybaví se mi změť pocitů dospívající holky. Dychtivě jsem tehdy přečetla všechny knihy, ale Noc v Lisabonu?
Prázdniny, kousavá deka u zatopeného lomu, horko, vůně Contraviolu, černobílé plavky a slzy, které jsem spláchla skokem do vody. Emoce, které bych přála prožít každému ( hlavně mladému) a proto:
Čtěte Remargua, Hemingwaye a Čapka, teď je ta správná doba NEZAPOMENOUT!!! na to, jakým vlkem je člověk člověku.