Nočník neohrožené ženy přehled
Eva Benett
Píšu v noci, protože se bojím zhasnout. Knižní vydání úspěšného blogu. Blogové zápisky sopranistky a sarkastičky Evy Benett mohou být vaší nejlepší kamarádkou, psycholožkou i vztahovou poradkyní. Procházejí nejhlubšími loužemi vztahů v zářivě barevných holinách a na každou bolest najdou náplast. A je jedno, jestli máte zlomené srdce, puchýř od nových lodiček nebo housera jak bič. V knižní verzi blogu Nočník neohrožené ženy zjistíte, co na něm už několik let poutá jeho více jak sedmnáct tisíc pravidelných čtenářek a čtenářů.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Nočník neohrožené ženy. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (13)
Dokonalost. Oduševnělost. Realita. Vtip. Ironie. Atd. Mluví mi z duše.
Autorce děkuju, dalo mi to strašně moc.
Eva Benett je mi sympatická svým smyslem pro humor a v některých kapitolách jsem se opravdu srdečně zasmála. Nebere se vážně ani v situacích, ve kterých jí do smíchu opravdu není a to, že jí život přisoudil nemít stálého partnera ani děti nebere jako žádnou katastrofu, i když jí blízkost často hodně schází. Život si užívá, jak jen to jde, je chytrá a dokázala opravdu mnoho. Ne se vším jsem však tak úplně souhlasila, třeba co se týká kompromisů ve vztazích. Řekla bych spíše, že je to o tom vybrat si způsob svého života. Spokojené soužití dvou lidí nespadne samo do klína, musí se pro to něco udělat a z něčeho také slevit. Autorka měla mnoho příležitostí, kdy mohla zvolit život ve dvou. Ale každý muž měl nějaké strašné a neodpustitelné chyby, až mi přišlo, že se jí ani moc nechce hledat na potenciálních partnerech nějaké kladné a pozitivní vlastnosti.
Související novinky (1)
Knižní novinky (22. týden)
25.05.2020
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Nočník neohrožené ženy v seznamech
v Právě čtených | 4x |
v Přečtených | 80x |
ve Čtenářské výzvě | 17x |
v Doporučených | 3x |
v Knihotéce | 68x |
v Chystám se číst | 68x |
v Chci si koupit | 13x |
Výborný název a vygooglené jméno mě nalákaly. Něco přes stovku jsem utratila i za nesmyslnější věci, nelituji. Spíš mě mrzí, že tahle talentovaná a inteligentní žena vidí soužití s mužem jako téměř nemožné jenom proto, že lpí na zdánlivě krásném přesvědčení: „Hledám muže, který by mě miloval takovou, jaká jsem, a nechtěl mě předělávat.“ Ale kdo jsem já a co můžu se svými zkušenostmi radit?! Snad jen to, že já jsem se v něčem změnila ráda – a nějak si pořád myslím, že trvat na své neochotě přizpůsobit se je trochu arogantní. Právě tak na mě celá knížka bohužel i působí: sebestředná, jízlivá, sarkastická, mnohdy naštvaná, málo sebeironická. Rozumím původnímu účelu i umístění, ale já bych pro knižní podobu svoje texty přece jen upravila (maličko i pravopisně). Ale na druhou stranu – já bych v sobě odvahu psát vlastní texty vůbec nenašla, takže si cením autorčiny otevřenosti a držím jí palce.