Nora přehled

Nora https://www.databazeknih.cz/img/books/55_/5520/nora-5520.jpg 4 417 417

I. Seznamujeme se se spořádanou manželkou Torvalda Helmera, Norou. Je šťastná, zrovna se vrací z nákupu dárků pro děti. Její dobrou náladu nenaruší ani setkání s přítelkyní ze školy Kristinou Lindenovou, která neměla tak snadný život. Musela se starat o nemocnou matku a dva mladší bratry, takže se bez lásky vdala za boháče. Po jeho smrti je bez dětí a zahořklá. Nora, aby jí dosvědčila, že ví také něco o životě, jí vypráví o tom, jak zachránila svému muži život. Před lety jí lékaři doporučili, aby jej vzala na jih. Proto si musela půjčit peníze a pak se uskromňovat, kde se dalo. Po Kristině k ní ještě přijde podvodník Krogstag a začne ji vydírat za podvržený podpis otce na smlouvě, protože nutně potřebuje buď peníze nebo příslib, že nebude vyhozen z práce. Od něj si totiž půjčila ty peníze, ale musela list podepsat sama, protože otec by to nedovolil. Jediná smůla byla, že tam vložila špatné datum. Otec byl totiž již po smrti. Nora to nemůže vysvětlit ani svému manželovi, protože ten nepovažuje loupež za tak špatnou, jako když někdo klame svou rodinu. II. Nora prožívá vnitřní přeměnu. Šíleně se bojí o svůj dosavadní život, neustále hlídá poštovní schránku. Na manželovi se ještě jednou snaží vyprosit, aby změnil svůj názor na vyhození Krogstada, ale marně. Naštvaný Torvald hned vhodí jeho výpověď pošťákovi. Proto ji vyděrač znovu navštíví. Nora se ještě snaží situaci zachránit, ale on se nechce nechat přemluvit. Navíc se od rodinného přítele Ranka dozvěděla, že ji již léta miluje. Prozradil ji to však jen proto, že umírá. Nora jako poslední možnost vysvětlí vše své přítelkyni Kristině, která jí slíbí pomoc...... celý text

Literatura světová Divadelní hry
Vydáno: , Dilia
Originální název:

Et dukkehjem , 1879


více info...

Můj komentář

Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Nora. Přihlašte se a napište ho.


Komentáře (49)

mirektrubak
15.01.2024 4 z 5

Mně Nora a Torvald jako skuteční lidé nepřipadali, měl jsem z jejich komunikace pocit, jaký zažívám při svých letmých zkušenostech s filmy pro pamětníky. Tedy, že bych na podobné postavy a jejich interakce v běžném životě sotva narazil a že jsou spíše reprezentanty svých rolí, na kterých nám mistr Ibsen snáze ukazuje to, co nám chce ukázat. Ale pravdu mít nemusím, nežil jsem v té době. A navíc: jako archetypy fungují manželé Helmerovi výborně, v rámci žánru vlastně reální jsou, podobně jako je reálný důmyslný rytíř Don Quijote nebo Havelock Vetinari. Proto mi nebyli lhostejní, proto bylo tak zajímavé promýšlet jejich malé i větší rodinné lži, jejich hledání, nalézání i ukrývání.

Historicko-společenský kontext z žádného literárního textu nelze odmyslet. Domeček pro panenky jistě je komentářem k dobové patriarchalitě a jistě je obžalobou toho, jak nedůstojné postavení ženy měly. Vždyť Nora neměla právo ani na vlastní klíč od poštovní schránky!
Ale stejně mi přišla zajímavější psychologická rovina než společenská. Chci říct: mám pocit, že vztah manželů je patologický ne proto, že by jim norské maloměsto nedovolilo žít jinak, ale proto, že Helmerovi prostě byli párek sociopatů. A platí to pro oba v téměř stejné míře, podle mě. Vidět je to dobře na příkladu doktora Ranka: je to rodinný přítel, Nořin tajný ctitel, no a co to s Helmerovými udělá, když se dozví o jeho nevyhnutelné smrti? Nic, prostě nic! Chladná srdce, sobecké vidění světa. Jeden jako druhá!
Ne, opravdu nevidím vztah Nory a Torvalda jako vztah věznitele a vězně. Je to v mých očích spíš dvojportrét manipulátorů, kdy jeden k posílení své pozice používá svoji sílu a druhá svoji slabost. Naučená bezmoc jako komunikační strategie, to je Nora v mých očích. Ostatně, když Nora ze své situace prchá, tak sice mluví o potřebě svobody a důstojnosti, ale impulsem není situace, která by ji svobodu zkracovala. Impulsem je situace, ve které se ukazuje, že Torvald už není garant bezpečí jejího standardu.
(Hm, teď si říkám, že jsem asi nespravedlivý: v předchozím odstavci hodnotím spíš Noru, jako by žila dnes. Nora v době Nory možná opravdu neměla jinou šanci, nebo mnoho jiných šancí. Možná ta její role bylo to jediné, co se svýma kartama mohla hrát.)

Bylo dobré Noru číst. Žijeme už sice v jiném světě, ale tendence k chování, které ve hře vidíme ve vyostřené podobě, máme stále. A genderově promíchány, myslím. Jsou muži, co v sobě mají kus Nory. Jsou ženy, které jsou docela dost Torvaldem. Teď to možná přeženu, ale skoro bych řekl, že každý z nás má v sobě kousek Torvalda i Nory, potřebu vlastnit a ovládat i zbavovat se odpovědnosti za sebe. U mě to teda platilo, já se v tom někdy viděl až bolestivě ("tyvole, ten můj paternalismus" vs. "tyvole, ta moje submisivita"), ale to je jenom dobře. Tohle mají dobré příběhy dělat, ukazovat nám, kdo jsme.

IHT
09.01.2024 4 z 5

V dobe vzniku to musel byt sok, v dnesni dobe to ma spise hodnotu historickou. Ano, jiste, chapu sokujici prozreni hlavni hrdinky a zapusobil na me jeji odvazny krok, ale ruku na srdce - realne to prilis neni. V dnesni dobe je jiste take rada zen, ktere si v nejake chvili uvedomi bezobsaznost sveho ziti a nenaplnenost sveho manzelstvi, ale sebrat se a odejit? Udelat takove rozhodnuti behem 31 hodin? Absolutne opustit deti (bez rozlouceni), zakazat manzelovi jakekoliv pokusy o kontakt? Odejit zcela bez prostredku na ulici? Ja na tom nic moc rozumneho, chvalyhodneho ci nasledovanihodneho nevidim...


Isew
06.01.2024 5 z 5

(SPOILER) Musím vyseknout hlubokou poklonu Henriku Ibsenovi a znovu zkonstatovat, že je to jeden z nejlepších dramatiků všech dob. Jeho Domeček pro panenky je syrový, přesný, naturalistický a na tehdejší dobu velmi odvážný. Když jsem se s Norou setkala během středoškolských studií poprvé, dala jsem 4 hvězdičky. S tehdejšími zkušenostmi jsem ji ani nemohla ocenit tolik, jako později. Teď jednu hvězdičku přidávám. Napsat a uvést takto odvážné dílo v té době, no klobouk dolů. Nedivím se, že se v tehdejší, muži ovládané společnosti, setkalo s velkou kritikou. Postavení žen před válkou bylo mizerné. Ženy nemohly studovat, svobodně žít a často mít ani vlastní názor. Od toho na světě byli muži, kteří jim říkali, co mají a nemají dělat, co je pro ně dobré a co není. První světová válka tento stav změnila a ženy si od té doby své místo na světě postupně hledají. Henrik Ibsen dokázal popsat zlatou klec, která Noře vlastně vyhovuje. Občasné ústrky a manipulace jejího manžela bere jako projevy jeho lásky a nezamýšlí se nad tím, že pro něj je pouze panenkou na hraní a ozdobou domácnosti. Po konfliktu, kdy pochopí, jaký její muž je a že vlastně i ona se ke svým dětem chová tak, jak on k ní, dojde k prozření a překvapivému závěru. Jak se mohla naivní a hloupoučká Nora z prvního jednání přeměnit ve svobodnou a emancipovanou ženu ze závěru díla? A v tom právě tkví síla Ibsena. Postupnými malými náznaky a krůčky ukazuje, jak Noře dochází, v čem a s kým vlastně žije. Torvaldův výbuch vzteku a příkazy a zákazy, které na Noru vychrlí, když si myslí, že je ohroženo jeho postavení, konečně Noře otevřou oči a pochopí, že žila v iluzi s mužem, kterého vůbec nezná. Silné.

všechny komentáře

Související novinky (0)

Zatím zde není žádná související novinka.


Citáty z knihy (0)

Zatím zde není žádný citát z knihy.


Kniha Nora v seznamech

v Právě čtených4x
v Přečtených661x
ve Čtenářské výzvě77x
v Doporučených22x
v Knihotéce55x
v Chystám se číst128x
v Chci si koupit35x
v dalších seznamech8x