Normální lidi přehled

Ach, jak jsem se na ni tesila. Byla to ma prvni Rooney. Ale vzdala jsem to. Zvladla jsem prvnich 43 stranek, a pak jsem se rozhodla prestat trapit se. Zaujala me scena s vycitkami matky, ale to je velmi malo. Za tech par desitek stranek jsem shledala postavy ploche, nezajimave, popis unyly, plytky. Ano, ta absence uvozovek prime reci, se kterou se setkavam cim dal casteji, mi to take ztezovala. Na svete je mnoho krasnych knih, ze nemam momentalne vuli cekat do 1/3, 1/2 knihy, aby me to chytlo.

05.01.2025

(SPOILER) Sally Rooney na křehkém vztahu dvou mladých lidí z malého irského města, kteří kolem sebe v průběhu dvou let zvláštně povlávají, dobře ukazuje emoční topornost a celkovou ztracenost generace mileniálů. Navenek suverénní, ale uvnitř nejistí, přešlapují na místě, nechtějí se vázat a navzájem se zraňují... Čest výjimkám, ale pro postavy tohoto románu to platí stoprocentně. Connell je všeobecně oblíbený a pohledný hráč školního fotbalového týmu, jeho matka uklízí v domě bohaté rodiny, jejíž dcera Marianne je "tragédka bez kamarádů", co "ani zdaleka není miss". Co mohou mít společného? Oba jsou citliví a přemýšliví, ale ona je kvůli tomu outsiderka a on svou skutečnou povahu raději skrývá, stejně jako své city k ní, aby si před spolužáky zachoval chlapáckou auru. Jejich vztah nezapadá do maloměsťáckých škatulek, ale nezlepší to ani univerzitní život v Dublinu. Marianne tam bez zátěže minulosti rozkvete, jenže Connell odešel do hlavního města jen kvůli ní a stravují ho finanční problémy, deprese i citové turbulence s Marianne. Na vztazích s jinými lidmi se ukazuje, že ti dva "neumí žít jako normální lidi" a je jim dobře jen pod (jakkoliv trochu tíživým) poklopem jejich vztahu, kam nikdo zvenčí nevidí (pěkně to vystihuje obálka anglického vydání). Je to příběh o tom "divném věku, kdy i malé rozhodnutí může všechno převrátit" a kdy člověka sžírají strachy, které jsou často jen v jeho hlavě. Kniha zároveň názorně předvádí bizarní představy mladých lidí (hlavně na Západě) o světě, v čemž se zrcadlí marxistické, feministické a protiizraelské postoje autorky. Marianne se třeba podivuje, že její kamarádka pracuje, jen aby vydělala peníze, které jsou přece "jen lidský vynález", a kritizuje ji, že "nošením papírů po kanclu nepřispívá k rozvoji lidstva".