Novinářem v Číně: Co jsem to proboha udělal? přehled
Tomáš Etzler
Novinářem v Číně série
1. díl >
Tváří v tvář současné Číně. Vzpomínky, dojmy a osobní prožitky zkušeného novináře. Když Tomáš Etzler přistál v říjnu 2006 v Pekingu, Čínu téměř neznal. V následujících letech zde však připravil stovky reportáží a zažil řadu silných příběhů. Jak v nejlidnatější zemi světa žijí běžní lidé? Čemu v totalitní Číně čelí novináři, kteří zpracovávají události, jež se komunistická vláda snaží skrýt? Pronikavý vhled do čínské reality ji ukazuje v syrových barvách osobních zážitků jako ambiciózní mocnost, jež si nárokuje životy svých občanů.... celý text
Literatura faktu Biografie a memoáry Cestopisy a místopisy
Bude vydáno: 2025 , Vyšehradvíce info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Novinářem v Číně: Co jsem to proboha udělal?. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (177)
O Číně jsem věděla, že je tam hodně velký rozdíl mezi životem obyčejných lidí a těch bohatých. Ale jak je toto možné v komunistické zemi, kde si mají být lidé rovni? Jak to ,že pro většinu lidí je nedostupná lékařská péče? A co nějaké sociální jistoty? Až mi z toho bylo zle. Všechen ten marast , co tam lidé zažívají. Pan Etzler neskutečně živě popsal, hvězd bych dala víc. Životní prostředi na tom tam nikomu nezáleží a na lidech ještě míň. Doufám a přeji si , aby se život v Číně pro její obyvatele zlepšoval, aby zažili co je to svoboda.Naprosto mě uchvátily reportáže z Tibetu a Himaláje, ta přiroda a místni obyvatelé , snažíci se žít tradičním způsobem života, i když "jejich strana 'jim to znemožňuje. Kniha mi ještě víc otevřela oči , pořád jsem si myslela, že to není tak zlé, opravdu to byl pro mě místy velký šok. Knihu všem doporučuji.
Knihu jsem si přečetla na doporučení od kolegyně a ani ve snu by mě nenapadlo, jak moc mě kniha zaujme. Vyprávění pana Etzlera o Číně mě úplně pohltilo. Je to napsané velmi čtivě (poslední kapitoly mi přišly už trochu slabší), ale čtenář se dozví tolik zajímavých informací a hlavně po přečtení této knihy se možná některým (u mě to tak bylo) zcela změní vnímání "vyspělé, moderní" Číny. Komunismus je svinstvo, to se ví, tato kniha mě tom jen utvrdila. Děkuji panu Etzlerovi za tuto knihu, za jeho plné nasazení coby člověka a novináře, za jeho odvahu (protože na to, co kolikrát v knize popisoval musí mít člověk nejen nadání, ale i "koule"). Super kniha, doporučuji, kudy chodím :-)
Související novinky (2)
10 nejprodávanějších knih minulého týdne (populárně naučná)
02.12.2021
Knižní novinky (36. týden)
05.09.2021
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Novinářem v Číně: Co jsem to proboha udělal? v seznamech
v Právě čtených | 47x |
v Přečtených | 950x |
ve Čtenářské výzvě | 256x |
v Doporučených | 84x |
v Mé knihovně | 255x |
v Chystám se číst | 357x |
v Chci si koupit | 88x |
v dalších seznamech | 8x |
Štítky knihy
eseje Čína paměti, memoáry novináři reportéři, reportérky, zpravodajové diktatura zážitky vládní sledování občanů (surveillance)Autorovy další knížky
2021 | Novinářem v Číně: Co jsem to proboha udělal? |
2019 | Kdo ví, kde budu zítra |
2023 | Novinářem v Číně 2: Nezešílet! |
Člověk, který se o (dnešní) Čínu příliš nezajímá, často ve sdělovacích prostředcích zaznamená především její naleštěnou tvář jako supermoderní rychlovlaky, elektrická auta, kosmické sondy, odvážnou architekturu a podobně. Etzlerova kniha je přínosná v tom, že ukazuje, že tato podoba Číny je jen pěkná fasáda, za kterou se ukrývá ošklivý zbytek domu. Myslím, že se u nás obecně tak nějak ví, že Čína navrch huj, vespod fuj, ale tady je to názorně předvedeno na konkrétnostech.
Kdo knihu ještě nečetl, toho nicméně dopředu varuju před jejím stylem. Plně se ztotožňuju s komentářem uživatelky Rihatama (komentář z 19.9.2024), že Etzler v knize až příliš strhává pozornost na sebe. Sice je pěkné, že se člověk dozví něco ze zákulisí novinářského řemesla, ale zde bylo na můj vkus až moc nezajímavých soukromých podrobností. Navíc bych dodal, že Etzler na jednu stranu kritizuje nevychovanost Číňanů, na druhou stranu se ale sám vyjadřuje jako dlaždič.
Doporučuju i navazující druhý díl, byť je psaný úplně stejným stylem.